Martina (44): Z noční můry se stává opojná slast. Teď zažívám něco, co by se líbilo i vaší partnerce

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena 41 1
Zdroj: Shutterstock

Zamlada jsem si myslela, že ten sen, který se mi pořád opakuje, je něco špatného. Probouzela jsem se s hrůzou a nevěděla, jak se toho mám zbavit. Pak jsem ale přestala vzdorovat a všechno se proměnilo.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Snažila jsem se to vypouštět z hlavy

Jako mladá jsem byla hodně zakřiknuté děvče. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si našla svůj první vztah a ten byl ještě dlouhou dobu založen spíš platonicky. Myslím si, že mému tehdejšímu příteli se nelíbilo, že pořád odkládám naše „poprvé“.

Snažila jsem se to odkládat, jak to jen šlo, protože mi strach nedovoloval se pořádně uvolnit. Nakonec po dvou letech chození jsem mu podlehla, ale pamatuji si, že jsme si to neužili ani jeden. Sice jsem to už hodně chtěla, nemohla jsem to odkládat donekonečna, ale byla to docela hrůza. Jen jsem ležela a snažila se myslet na něco jiného.

Od té doby se mi zdál ten sen

Nedlouho poté jsem se s tehdejším přítelem rozešla. Vlastně spíš on se mnou. Pak jsem mu vyčítala, že mě chtěl jen využít a odkopnout, i když měl velkou trpělivost.

Nedlouho potom, co jsme měli náš první styk, se mi začal zdát jeden divný sen, který jsem vůbec nemohla dostat z hlavy.

Skoro každou noc se mi zdávalo o tom, jak jsem bezbranně přivázaná k posteli a nade mnou se sklání muž, který mě má celou ve své moci. Tehdy to pro mě byla noční můra, která mi nedala spát.

Začala jsem dokonce navštěvovat psychologa, který mi řekl, že půjde asi o nějaké trauma z mládí. Moc mi ale nepomohl.

Teď už si to nedokážu představit jinak

Co mi ale pomohlo rozhodně, byl můj první manžel. Sice mu na začátku našeho vztahu taky docela dlouho trvalo, než mě dostal do postele, ale ten to se mnou prostě uměl. Byla to směsice něžnosti a vášně. Naprosto jsem mu podlehla.

Začalo se mi líbit, jak mu můžu být podřízená. Přišla jsem na to, že už se nemusím v myšlenkách přesouvat jinam. Stačilo jen myslet na svoji bezbrannost a dokonale se mu oddat.

Dneska už vím, že ten sen, který se mi tehdy zdával, byla moje vnitřní touha, kterou jsem ale strachem jen potlačovala. Teď už si nedokážu představit nic úžasnějšího, než být připoutaná rukama k čelu postele.

Autor: René Podhrázský

Související články