Spousta tradic mizí, ale jestli se v Česku ještě něčeho držíme, jsou to Vánoce. Společný čas, domácí dobroty a rozdávání dárků lidi stále baví. Kdekdo už nejí kapra, nepouští oříškové lodičky a online přání vytlačuje papírové pohlednice. Pořád je tu ale spousta variací, jak udělat tradice hezky česky a zároveň moderně a rychle.
Má vůbec význam tu rybu na Vánoce kupovat? Jestli většina členů domácnosti kapra nejí, je zbytečné se do tradic tlačit přes sílu. O Vánocích by měla doma vládnout hlavně příjemná a smířlivá atmosféra. Pokud rybu kupujete pouze kvůli pověře se šupinkou pod talířem, usmažte raději normální řízky a skočte poprosit prodejce jen o pár šupin bokem. Ještě moderněji to můžete vyřešit stíracím losem Zlatá šupina. Dá se využít jak pod talíř, tak i jako jmenovka na dárek. Kromě štěstí může tahle šupina přinést výhru až 30 tisíc korun.
Zdroj: Sazka
Nový kabát dostala také tradice lití olova. Už si nemusíte představovat scénu s brýlemi z Pelíšků, dnes už se lije ze lžičky a bezpečně. Jestli doma nemáte kováře, úplně vám postačí malá mince olova a kahánek se svíčkou. Olovo zakoupíte v rybářských potřebách, nebo se rovnou na internetu prodávají od 150 korun speciální bezpečné sady na lití olova.
Vánoční pohlednice se pomalu ztrácí. Sem tam někdo ještě pošle přáníčko poštou, ale jinak tuto oblast nepokrytě válcují e-pohlednice s vlastní fotkou, online zprávy a smsky. Trochu to však ztrácí osobní kouzlo, nemyslíte? Vzpomeňte si, kdy jste naposledy někomu vymysleli básničku? Zkuste to letos. Atraktivitu takového osobního přání můžete posunout ještě dále tím, že jej vepíšete do Vánočního stíracího losu, který sám o sobě jako přáníčko vypadá. Příjemce potěší možnost výhry i váš ručně psaný vzkaz.
Zdroj: 123RF.COM
Tradice jako krájení jablka nebo pouštění skořápek vlašských oříšků se svíčkami modernizaci nepotřebují, ale ani není nutné je pravidelně praktikovat. Základem by měla být pohodová nálada, kterou si doma ušijete na míru. Třeba ke štědrovečernímu stolu se váže spousta pověr, které si můžete adaptovat na svoje prostředí. Podívejte se na ně, vyberte si ty pro vás zajímavé, a vytiskněte si je třeba na ledničku. Až dojde na Štědrý den, bude s nimi spousta legrace. Zkuste na Vánoce na sídlišti shánět sekeru.
POVĚRY DO BOXU:
Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy, štěnice. Dnes už možná komáři a klíšťata.
Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.
Řetězem ovázaná noha stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy.
Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. Začněte třeba rozkrojením jablka.
Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí.
Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze.
Na ubrusu záleží! Plachta pokrývající stůl měla magickou moc. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.
Rozlité víno znamená do roka křtiny.
Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. Jestli tedy nejíte rybí polévku, zkuste hrachovku.
Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.
Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny.
Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu.
Hospodyně by nesměla vstávat od stolu, jinak jí nebudou sedět slepice na vejcích. Může prostřít a nandat, ale pak už obsluhují ostatní.
Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná. Nebo u vás zbytky nebývají?
Když hospodyně připálí vánočku, bude o Vánocích stonat.
Při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství.
Autor: redakce
