Jednorožec, gryffin, Pegas a další bájná stvoření. Jaká tajemství stojí za jejich vznikem?

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
pegasbajnestvoreni
pegasbajnestvoreni

Moderní doba je přímo přeplněna produkty s motivy jednorožců. Roztomilí kreslení koníci s duhovou hřívou vnáší do naší mysli pozitivní náladu. Víte ale, že původní jednorožci se podobali spíše děsivému monstru? A že podobně jako u dalších bájných tvorů je historie jejich vzniku více než zajímavá?

Když se řekne Pegas, spousta z nás si pravděpodobně vybaví koně s křídly, který je symbolem síly a svobody. Dokonce ani gryf – lev s orlí hlavou nám často nepřipadá děsivý. Co všechno o těchto tvorech nevíme? Jak se vůbec dostala neexistující zvířata do lidského povědomí?

Jednorožec

Tento tvor je od středověku považován za symbol síly, čistoty a krásy. Původně se však jednalo spíše o na první pohled odpudivé zvíře. První zmínka o jednorožci spadá zhruba do 5. století před naším letopočtem. Výraz vznikl pravděpodobně zkomolením názvu nosorožce indického. Řecký lékař tenkrát popsal jednorožce jako vzácného tvora, v jehož rohu je neobyčejná síla. V podstatě se nemýlil, léčivé látky ve zrohovatělé kůži na nosorožčí hlavě jsou dodnes prokázané. Pravděpodobně z této historie pochází vlastnosti, které si dnes nazývaný bájný kůň přinesl do současné doby.

Málokdo ví, že kromě koně se často i dnes jednorožec zobrazuje nejen jako kůň či osel, ale i antilopa s rohem. V různých zemích je jednorožec zobrazován jinak. Například perská mytologie ho představuje jako tříhlavého osla, strážce stromu všech semen. V některých zemích Asie se zvíře podobá drakovi, jinde zase věří, že jde spíše o spojení koně a narvala.

Gryffin

Gryffin, častěji odborně nazývaný spíše pouze gryf, je mnohem starším tvorem než jednorožec. Jeho historie sahá totiž až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Ačkoli je díky orlí části těla často přirovnáván k modernímu americkému symbolu, původně se jednalo o strážce pokladů ze staré Asie. Není zcela specifikováno, o jaký typ pokladu se jednalo. Zatímco některé pověsti hovoří o zlatě či dokonce zlaté žíle, v jiných příbězích se jedná o poklad nemateriální – o lásku, úctu a další pozitivní emoce.

I když se úplně na začátku pravděpodobně jednalo o ochránce pokladu, z pozdější egyptské mytologie vychází gryf jako démon pomsty. V křesťanském středověku se stal pro věřící symbolem znovuzrození a později dokonce královským zvířetem, které mělo moudrost lva jakožto krále zvířat a hrdost orla.

Dnes se sice gryf zobrazuje jako hrdý lev s orlí hlavou a někomu z nás může připadat i roztomilý, v minulosti se ale jednalo spíše o ošklivého tvora pravděpodobně vyvinutého z dinosaurů. Kromě orlích a lvích částí těla měl dokonce lidské končetiny či hadí jazyk.

Pegas

Pegas je sice vyobrazován jako kůň s křídly, málokdo však ví, že se ve skutečnosti jedná o poloboha. Tento mýtický živočich je totiž synem boha Poseidóna a Medúsy. Pegas se podle pověstí zrodil tak, že vyskočil z těla své matky poté, co jí byla sťata hlava.

Pegas pojmenoval tímto jménem sám sebe. Uvědomoval si své vlastnosti a přednosti a chtěl je využít k pomoci nemocným. Přestože je v této historii vyobrazován jako samostatně přemýšlející bytost s poměrně vysokou inteligencí, stal se nakonec majetkem boha Dia. A to konkrétně ve chvíli, kdy pomáhal vzlétnout na horu Olymp Bellefontovi.  Nejvyšší bůh se rozhněval nad opovážlivostí obou živých tvorů, Bellefonta svou zuřivostí shodil k zemi a Pegase si přivlastnil. Později ho daroval svému synovi Héraklovi.

Ačkoli Pegas chtěl pomáhat těm, kteří to potřebovali, zapříčinil nakonec pouze strasti a ztratil víru ve svou mocnou sílu.

Ať už jsou v dnešní době bájná stvoření brána jakkoli, jejich historie je rozhodně komplikovaná a v mnoha případech existuje více verzí, které se vzájemně proplétají a navazují na sebe. Jisté však je, že ani jeden z tvorů nebyl ve svých začátcích příliš podobný verzi, kterou známe dnes.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články