Žofie (30): Dětem chyběl tatínek. Najít ho byl pro mě nadlidský úkol

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
detem chybi tatinek
detem chybi tatinek

Myslela jsem si, že s Patrikem je to láska na celý život. Byla jsem tak naivní, že jsem sama sebe přesvědčovala o tom, že když spolu budeme mít děti, naše láska se zpečetí. Jenže člověk míní a osud mění, proto jsem se po sedmi letech vztahu ocitla i se dvěma dětmi v azylovém domě. Stalo se tak poté, co mě Patrik vyhodil a já neměla kam jít.


Děti si na svého otce nepamatují. Díky bohu

Když mě Patrik za doprovodu své nové milenky společně s dětmi doslova vyhodil před byt, ve kterém jsme spolu sedm let bydleli, zhroutil se mi svět. Rodiče jsem neměla, příbuzní žili daleko a naše vztahy nebyly natolik pevné, abych si k nim mohla dovolit přijet bez pozvání i se dvěma caparty na krku. V tu dobu byly jednomu synovi 2 roky, druhému teprve 6 měsíců. Patrik ale nebral ohledy ani na mě, ani na své vlastní děti. Natolik byl poblázněný novou známostí. Proto jsem toho večera skončila v azylovém domě, ve kterém jsem společně s dětmi strávila následující rok a půl.

Zdroj: 123RF.COM

Jediné štěstí je, že si děti na svého otce nepamatují. Patrik o ně totiž od toho večera neprojevil sebemenší zájem. Ani netuším, kde je a jak vlastně skončil.

Přišly první otázky „kde je tatínek?“

Životem jsme první roky proplouvali společně jen my tři. Zpočátku pro mě bylo hodné těžké najít si práci, abychom nemuseli zůstávat v azylovém domě déle, než bylo nutné. Když byly děti ve školce, lítala jsem z práce do práce. Přiznám se, že na nějaké seznamování jsem neměla náladu ani čas.

Jenže pak přišly první otázky, kde je tatínek, proč nemáme tatínka a podobně. Nejdříve jsem nevěděla, jak to dětem vysvětlit, pak jsem ale zvolila cestu pravdy. Nevím, jestli to kluci ve svých hlavičkách pochopili, nebo ne, ale nějakou dobu už se po tatínkovi neptali. Jenže mužský vzor jim v životě začal chybět.

Zdroj: 123RF.COM

Matka se dvěma dětmi? To je partie!

Kluci rostli a potřebovali v životě onu pevnou mužskou ruku. Po pěti letech jsem proto vyrazila na první rande, zatímco děti hlídala kamarádka. Jenže matka se dvěma dětmi na krku není zrovna kdovíjaká partie, proto několik prvních schůzek skončilo ještě dříve, než vůbec stihly začít. Jakmile jsem řekla, že mám dvě děti, dali se potencionální partneři na útěk. Několik měsíců jsem proto chodila z rande na rande ve snaze najít pro svoje kluky vhodného a hodného tatínka. Ukázalo se to jako opravdu těžký úkol.

Tatínek nám do života přišel sám

Když už jsem jakékoli seznámení začínala vzdávat a smiřovala se s tím, že na kluky zůstanu sama, osud to rozhodl za mě. Nečekaně mi totiž do života poslal Ivana. Byl to tatínek holčičky, se kterou starší syn chodil do školy. Byla to sice neskutečná náhoda, ale už tři čtvrtě roku je z nás rodina.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články