Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Zina (36): Jeho poslední slova před rozchodem byla: „Ušetříme, půjdeme bydlet k rodičům“

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Fandu jsem poznala před třemi lety. Oba dva jsme byli na oslavě narozenin našeho společného kamaráda a náhodně jsme se tam dali do řeči. Toho večera jsme odešli společně. Po půl roce jsem Fandovi navrhla, aby se přestěhoval ke mně do bytu. On ještě bydlel u rodičů, což mě zpočátku rozesmálo, ale Fanda mi to vysvětlil tím, že pár měsíců přede mnou prošel rozchodem a jeho bývalá ho z bytu vyhodila. Tak jsem to nechala být.

Všechno jsem platila já

Společné bydlení mě zpočátku hodně nadchlo. Konečně jsem měla svoji lásku u sebe téměř 24 hodin denně. Myslela jsem si, že se podělíme o placení nájmu a dalších výdajů – oba jsme byli dospělí a měli jsme práci. Přišlo mi to logické. Jenže Fanda se ani po třech měsících k ničemu neměl, na nic mi nepřispíval a ani nic nekupoval – nájem, poplatky a dokonce i jídlo. To všechno jsem platila já. Štvalo mě to, ale bylo mi hloupé si říkat o peníze, tajně jsem doufala, že ho to napadne.

Všechny peníze utratil

Zdroj: 123RF.COM

Po půl roce společného soužití, kdy Fanda nepřispěl jedinou korunou, jsem na něho vyrukovala s tím, že by bylo fajn, kdybychom se o výdaje dělili. Přeci jen spolu žijeme, tak by bylo fér, kdyby se podílel na placení. Ani to s ním nehnulo. Tehdy na mě něco zabrblal, že mu v práci špatně platí a že auto hodně stojí a že kouří a tím to skončilo. Dál nedával ani korunu.

Fanda všechny své peníze z výplaty utratil – něco padlo na cigarety, něco na auto, zbytek strkal ani nevím kam. Kdykoli jsem se ho zeptala na peníze, tvrdil mi, že nemá. Takže jsem všechno táhla sama a upřímně – začínalo mě to hodně štvát.

Skončila mi smlouva

Zdroj: 123RF.COM

Před rokem mi majitel bytu oznámil, že mi končí smlouva a že mi ji nadále neprodlouží. Vzalo mi to vítr z plachet, nechtěla jsem se stěhovat. Doufala jsem, že tentokrát se k tomu Fanda postaví jako chlap a konečně přijde s rozumným řešením. S řešením přišel, ale rozumné se mi nezdálo ani trochu.

Jednoho večera, kdy jsem s hlavou v dlaních zoufale přemýšlela, kde budeme rychle shánět bydlení a kolik to všechno bude stát, pronesl Fanda jednu dost podstatnou větu: „Ušetříme, půjdeme bydlet k rodičům“. A tím měl na mysli jeho rodiče. Chtěl po mně, abych se nastěhovala do jeho pokoje, kde vyrůstal a žila společně s jeho rodiči pod jednou střechou.

Sbohem

Tahle věta byla poslední kapka, můj pohárek trpělivosti přetekl. Ještě téhož večera jsem se s Fandou rozešla a donutila ho, aby si sbalil své věci a odešel tedy bydlet k rodičům. Nadával a zuřil, když si házel svoje věci do tašek, druhý den byl pryč. A mně se neskutečně moc ulevilo!

Před měsícem jsem Fandu potkala ve městě, tak jsme se dali do řeči. Pořád bydlí u rodičů a nesmírně si to pochvaluje. Nemusí nic platit, maminka mu uvaří, uklidí, vypere a vyžehlí. Je to pijavice a já jsem moc ráda, že jsem sebrala odvahu a poslala ho k vodě!

Autor: Nikol Kolomazníková

Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Související články