Zdeňka (40): Zjistila jsem, že jsem hloupější než vlastní děti. Musela jsem vyhledat odbornou pomoc

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 62
zena 62

Čtenářka Zdeňka má dvě děti školou povinné a s úkoly jim pomáhá běžně. Podle jejích slov se vždy při řešení zapotí celá rodina, ale nakonec se doberou výsledku. V minulých dnech však nastala jiná situace. Kvůli karanténě přicházelo veškeré učivo domů a Zdeňka nevěděla, jak by svým dětem vědomosti předala. V e-mailu do redakce se přiznává, že si připadá neschopná, jelikož neumí ani učivo ze základní školy.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Výuka probíhala online

„Škola se uzavřela a na začátku se dlouze řešilo, jak bude probíhat výuka,“ tvrdí Zdeňka. „Čekala jsem, že učitelé zadají jen některé stránky z učebnic k prostudování, ale místo toho mám pocit, že přicházejí záludné úkoly,“ stěžuje si.

Zdeňka vstávala dříve, aby stihla uklidit, připravit oběd a zajistit běžný chod domácnosti. Pak se budily děti, nasnídaly se a mohly se pustit do učení. Jelikož jsou úkoly zadány na internetu, musely jí děti vysvětlit, jak s novými stránkami zacházet.

Když otevřela první úkol, byla překvapená

„Byla jsem zvyklá, že děti přepisují jen texty z učebnic a doplňují písmena podle pravopisné správnosti,“ popisuje. Prostřednictvím internetu ale dostaly mnohem složitější úkoly.

„Děti měly vymyslet báseň, dostaly za úkol vyřešit různé češtinářské hádanky, které jsem vůbec neznala a sama jsem s nimi měla velký problém,“ vysvětluje.

Kamenem úrazu byla matematika

Zdeňka úkoly s obtížemi zvládala až do chvíle, než otevřela složku s nahranými úkoly z matematiky. „To pro mě byla konečná,“ tvrdí.

V dokumentu byly místo jednodušších příkladů složitější rovnice, na které si vzpomínala, ale jejich řešení pro ni bylo neznámé.

Když děti večer zalezly do postele, Zdeňka seděla u internetu, učebnic a sama si připomínala, jak se podobné příklady dají vyřešit.

„Učitelka připojila i vysvětlení, které mi ale nedávalo smysl, a děti na tom nebyly o moc lépe,“ přiznává. „Když jsem konečně přišla na způsob, jak to vyřešit, zjistila jsem, že má jejich učitelka jiný postup a vyžaduje ho i od žáků,“ tvrdí.

Zdeňka se bojí, že její děti teď budou pozadu

„Chápu, že se nejprve musí vyřešit zdravotní situace, ale ocenila bych, kdyby učitelé dávali jednodušší úkoly,“ tvrdí. Zdeňka se obává hlavně toho, že se ostatní děti naučí všechny materiály bez problému a její děti budou pozadu.

„Bylo by nefér, aby moje děti hodnotili za to, co jsem je naučila já. Nejsem učitelka, ale prodavačka,“ vysvětluje.

„Děti jsou teď v ročníku, kdy je vysvědčení důležité a určuje, na jakou střední školu se dostanou,“ tvrdí. „Pokud budou mít čtyřky, nebo dokonce propadnou, nebudu jim moci ani vynadat, jelikož si sama přijdu neschopná,“ popisuje Zdeňka.

Později za zády svých dětí kontaktovala učitele, aby jí poradil s látkou. Dělá to kvůli tomu, aby v očích svých dětí neklesla jako matka.

Autorka: Tereza Hotovcová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články