Zdena (42): Po dětech má postava utrpěla a manžel mi to neustále předhazuje

S manželem jsme se na dítě těšili. Věděla jsem, že bude dobrým otcem. Těšila jsem se, že budeme vychovávat své ratolesti poučeni ze svých chyb, že po nás něco na světě zůstane. Zároveň jsem pociťovala velmi silné mateřské pudy a těšila se i na fázi těhotenství a porodu.

Ačkoli těhotenství přineslo svá úskalí a já se musela šetřit, cítila jsem se šťastná po celou dobu od zjištění, že čekám miminko, až do porodu. Manžel mě podporoval, vyvařoval mi, mluvil k bříšku. Čím větší jsem byla, tím víc se těšil, že bude otcem.

Po porodu Barunky jsem do roka znova otěhotněla

Narodila se nám zdravá dcera a já se rozhodla opět začít s aktivním životem a mírnějším jídelníčkem. Jenomže mi to vydrželo sotva pár měsíců. Znovu jsem totiž otěhotněla a moje chutě se vrátily. Opět jsem ležela na gauči, nechala se obskakovat svým manželem a cpala se všemi možnými kombinacemi jídla.

Nijak divné mi to nepřišlo, k těhotenství to přece patří a já chtěla především porodit zdravé děťátko. Manžel také nebyl proti, zastal většinu práce v domácnosti, která se mu zdála pro jeho těhotnou ženu náročná. Byl pro mě psychickou i fyzickou podporou.

Po narození Verunky se snažím zhubnout. Bohužel marně, manželovi už se nelíbím

Když přišla na svět i druhá holčička, opět jsem se rozhodla začít se sebou něco dělat. Máme doma posilovací stroj, navíc cvičím podle video manuálů jógu. Což je dobré, protože mohu cvičit doma, zatímco hlídám děti. Jenomže bohužel ani po několika letech diety a snahy zhubnout se moje postava zcela nevrátila do původního stavu. Vypadám samozřejmě mnohem lépe než po porodu, ale některé věci zkrátka neodstraním.

Strie na spodní části břicha a povislá kůže na pažích zkrátka zůstaly i přes veškerou snahu. Krémy ani diety nepomáhají. Nejhorší na tom všem je, že manžel o tom neustále mluví. Obvykle je to v rámci nějakého vtipu, který by mě nejspíš neměl urážet, dokazuje to ale, že si velkých změn všiml a už ho tolik nepřitahuji jako dřív.

Možná, kdyby mi jednou řekl, že se mu líbím taková, jaká jsem, moje sebevědomí by se vrátilo. Jenomže on se mě pouze každý večer ptá, jak dlouho jsem cvičila, jako by mě hlídal. Když řeknu, že jsem neměla sílu, usměje se jenom a soucitně mi řekne, že bych neměla vynechávat. Cítím se bez sebevědomí a je mi líto, že mě můj muž víc nechválí a nepodporuje.

Autor: Šárka Cvrkalová