Viktorie (28): Obral mě o peníze a zmizel. Přítel ze seznamky byl sňatkový podvodník

od Luboš Klouček
3 minuty čtení
18098674 s
18098674 s

Vždycky jsem byla stydlivý typ. Seznámit se s kluky mi dělalo problém už od puberty. Možná právě má nesmělost byla důvodem, proč jsem ani v šestadvaceti neměla příliš mnoho známostí. Naštěstí v dnešní době existují online seznamky, kde nervozita ani nesmělost nemají co dělat. A právě tam jsem se rozhodla najít štěstí.


Vytvořila jsem si profil a nabídky se hrnuly

Na jedné z těchto seznamek jsem si vytvořila profil a nestačila se divit, kolik nabídek mi každý den přicházelo. Ozývali se mi muži mladší i starší, z daleka i bližšího okolí. Neodepisovala jsem všem, vybírala jsem si, komu se ozvu. Do oka mi padl Jonáš. Podle profilu na seznamce mu bylo 31, pracoval jako realitní makléř a co se týče vzhledu, učaroval mi na první „kliknutí na jeho fotku“. Začali jsme si pravidelně psát.

Psali jsme si každý den

Netrvalo dlouho a s Jonášem jsme si psali každý den. Vzájemně jsme se poznávali, sdělovali si své koníčky a zájmy a po dvou měsících se domluvili na osobní schůzce. Nebudu lhát – byla jsem neskutečně nervózní! Schůzku jsme si domluvili v jedné kavárně, kam jsem přišla s předstihem (děsila mě představa, že zatímco já se budu zmateně rozhlížet, Jonáš mě dávno uvidí a já budu pro smích), prostě jsem chtěla být ve výhodnější pozici.

Když jsem ho konečně spatřila, přeskočila mezi námi jiskra. A troufnu si tvrdit, že to bylo vzájemné. Z kavárny jsme se poté vydali na dlouhou procházku městem, pořád jsme si povídali a první rande zakončili u mě doma.

Nastěhoval se ke mně

S Jonášem jsme si velmi dobře rozuměli. Po měsíci jsem mu nabídla, aby se ke mně nastěhoval. Mezi námi to šlo celkově všechno nějak rychle, protože dva týdny po našem sestěhování mě Jonáš požádal o ruku. A já souhlasila!

Moje maminka byla nadšená, ale táta, věčný realista, mi říkal, že na to moc spěchám. Prý bych měla ještě počkat, trochu blíže ho poznat. Táta se od začátku netajil tím, že mu na Jonášovi něco nesedělo. Já na to ale nebrala ohled.

Zdroj: 123RF.COM

Byla jsem šťastná. Ale jen chvíli

Svatba byla nádherná. I přes otcův nesouhlas se sňatkem mi na ni dali spoustu peněz. Byl to opravdu kouzelný den. Já byla šťastná, že mám vedle sebe tak úžasného muže. Mé štěstí ale bohužel netrvalo příliš dlouho.

Dva měsíce po svatbě jsem z práce jela do obchodu s nábytkem. Chtěla jsem nám pořídit nový jídelní stůl a židle, protože v mém ještě donedávna single bytě byl jen velmi malý stoleček a dvě rozviklané židle. Když jsem chtěla zaplatit, prodavačka mě upozornila, že moje karta byla odmítnuta. Zkusila jsem to ještě třikrát, ale se stále stejným výsledkem. Spěchala jsem k bankomatu, kde jsem zjistila, že můj účet je v mínusu!

Zmizel i s mými penězi

Podle výpisu z banky ten den Jonáš vybral všechny mé peníze. Jak se k nim dostal? Byl to přece můj manžel, kterému jsem důvěřovala, proto jsem mu dala podpisové právo ke svému účtu. A on mi sebral veškeré úspory, které činily nějakých 70 000 Kč! Byla jsem úplně bez peněz a bez manžela, po kterém se slehla zem. Dva týdny po jeho zmizení, kdy jsem se mu marně snažila dovolat, mi domů poštou přišly podepsané rozvodové papíry. Byl u nich i vzkaz, na kterém stálo pořadové číslo 12. Jak se totiž ukázalo, můj přítel ze seznamky, byl sňatkový podvodník.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články