Veronika (40): Jeho rybářská výbava mě naprosto odrovnala. Teď se scházíme každý víkend

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena rybarka
zena rybarka

E-mail od paní Veroniky, který nám zaslala do redakce, začal velmi zajímavou větou: „Z jeho výbavy jsem si málem sedla na zadek,“ a tím nás opravdu zaujal. Pokračování nás ale překvapilo. Nakonec to bylo celé úplně jinak.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Přečtěte si příběh naší čtenářky Veroniky, která nám nejdříve tak trochu vyrazila dech. Poté ale celou věc uvedla na pravou míru.

Na dívku jsem měla trochu netradiční koníček

„Už jako malá holka jsem s tátou jezdívala na ryby,“ vypráví paní Veronika hned na začátku svého e-mailu. „Na rozdíl od mých dvou bratrů mě to neskutečně bavilo.“

Veronika přiznává, že si už jako dítě uvědomovala, že měla na dívku trochu netradiční koníček. Přesto se rybaření odmítala vzdát a milovala ho stále více a více.

Táta mě všechno naučil. Bez něho to ale nebylo ono

Naprosto všechno, co Veronika věděla o rybaření, měla od svého tatínka. To právě on ji všemu naučil. Když před několika lety vlivem zákeřné nemoci zemřel, Veronice došlo, že její koníček už najednou není tím pravým ořechovým.

„Je to už pět let zpátky. Tehdy jsem procházela velkou rybářskou krizí,“ svěřuje se naše čtenářka. „Bez táty to zkrátka nebylo ono, ačkoli poslední roky už tolikrát rybařit nejezdil, stále jsem to s ním doma mohla probírat,“ vysvětluje nám.

Z jeho výbavy jsem byla úplně paf

Před pár týdny si Veronika zašla k vodě, aby se věnovala tomu, co nejvíce milovala. A právě tam potkala Kamila.

„Když jsem viděla jeho výbavu, myslím tu rybářskou, málem jsem si z toho sedla na zadek,“ přiznává otevřeně Veronika. „Špičkový prut, luxusní naviják i značkové oblečení. Bylo vidět, že se tomu vážně věnuje,“ vysvětluje.

Spojuje nás mnohem více než jen záliba v rybaření

Veronika a Kamil se začali scházet. Nejdříve se potkávali jen u vody, kde se každý věnoval tomu, co měl ze všeho nejraději.

„Jednou už mi to nedalo a musela jsem mu jeho výbavu pochválit,“ napsala Veronika. „Se zájmem jsem si ji prohlížela a on mi o ní ochotně vyprávěl,“ popisuje naše čtenářka. „Když mě nechal lovit se svým prutem, byla jsem v sedmém nebi.“

Veronika v e-mailu napsala, že to ale není jen rybaření, co je s Kamilem spojuje. Jak si tak povídali, když čekali, až zabere nějaký úlovek, postupně zjišťovali, že toho mají společného mnohem více.

Ještě nejsme spolu. Ale vypadá to dobře!

Veronika a Kamil se schází každý víkend. Jak jinak než u vody. Veronika se svěřila, že už by ráda něco více, ale má strach, jestli o to samé stojí i Kamil.

„Rozumíme si, vídáme se každý víkend u vody,“ píše Veronika. „Ale zatím nebylo nic víc a mě to trápí. Ráda bych se někam posunula, ale mám strach, jestli to Kamil vnímá stejně,“ ukončuje svůj příběh nadšená a očividně zamilovaná rybářka Veronika.

Autor: Natálie Kabourková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články