S Vladimírem jsme se vzali, když mi bylo třicet. Nejdřív nám nevadilo mačkat se v malém bytě. Vydělávali jsme tak akorát, abychom si každý měsíc dali nějakou korunu stranou na budoucnost, nic nám nechybělo. Ale když se narodila Verunka, byt nám začal být malý. A jakmile jsem znovu po třech letech otěhotněla, bylo jasné, že nastal čas najít si něco nového.
Měli jsme našetřeno poměrně dost peněz. Něco nám zbylo ze svatebních darů, něco jsme si vydělali, něco jsme měli naspořené po různých účtech. Celoživotní úspory jsme se rozhodli vrazit do většího bytu nedaleko Prahy.
Byli jsme nadšení, těšili jsme se z nového života
Zdroj: 123RF.COM
V bytě jsou čtyři místnosti. Obývák je propojený s kuchyní, s mužem máme obrovskou ložnici a každé z dětí bude moct mít do budoucna vlastní pokojíček. Máme veliký balkon, kde mohu v létě pěstovat bylinky, což mi v podnájmu velmi chybělo. Byt je dvě minuty od vlakového nádraží a do Prahy za prací se dostaneme zhruba za dvacet minut. S manželem jsme se těšili z nového začátku a utracených peněz nám nebylo líto. Alespoň první týden.
Soused z protějšího bytu se rád napije. Začíná to být neúnosné
Zdroj: 123RF.COM
Když jsme poprvé slyšeli na chodbě zpěv, říkali jsme si, že se někdo vrátil z noční oslavy. Probudil nás, ale mávli jsme nad tím rukou. Situace se ale opakovala hned další den. Ve výtahu jsme se od sousedů z bytu pod námi dozvěděli, že majitel byt prodal především proto, že žádný nájemník nevydržel hlučného souseda. Doufali jsme, že to nebude tak zlé, jak všichni tvrdí.
Bohužel kromě nočního zpěvu jsme si museli zvyknout také na to, že se muž občas snaží v noci otevřít naše dveře místo svých, nebo že na nás klepe a ptá se, zda by si u nás nemohl dojít na záchod. Několikrát jsme na něj volali policii. Ta muže vždy uklidnila, ale během týdne se problémy opakují. Muž totiž přes den pracuje a byt je jeho, nikdo nemá právo ho vyhodit.
Je nám našich úspor líto
Byt je skvělý, bohužel hlučný soused všechno změnil. Litujeme, že jsme své úspory vrazili do něčeho takového. Ať už se nám totiž v bytě žije jakkoli krásně, téměř každou noc řešíme problémy, které nejde ignorovat. Snažili jsme se bušení na dveře a hlasitý zpěv zaspat, ale marně. Promluvit s ním nemá cenu. Přes den se omlouvá a slibuje, že už se to nestane, po večerech ale na svá slova zapomíná. Budeme si pravděpodobně muset zvyknout, nebo doufat, že se soused odstěhuje.
Autor: Šárka Cvrkalová
