Valérie (41): K soudu mě dotáhla vlastní sestra. Dědictví po rodičích se jí zdálo nefér

od Luboš Klouček
3 minuty čtení
zena 19
zena 19

Ztráta rodičů je sama o sobě dost skličující. Kdo tuto situaci zažil, dal by paní Valérii jistě za pravdu, že tato událost dokáže srazit na kolena i toho nejsilnějšího z nás. V takovou chvíli nechcete řešit spory se sourozenci, naopak by vás to mělo spojit. V příběhu paní Valérie se ale dočtete, že ji a sestru smrt maminky nespojila, ale naopak dohnala až k soudu.


Nejdříve jsme přišli o tatínka, maminka ho následovala

Příběh paní Valérie nezačíná šťastně. Vypráví o ztrátě tatínka, kterého jim vzala nemoc. Měl nemocné srdce, se kterým se několik let léčil a které ho nakonec zradilo. Paní Valérie vypráví také o tom, že odchod tatínka její maminku neskutečně zranil. Psychicky na tom nebyla dobře a o čtyři roky později tatínka nečekaně následovala.

„Jako dítě jsem samozřejmě věřila tomu, že tu moji rodiče budou napořád,“ přiznává s lehkým úsměvem na tváři paní Valérie. „Ztráta otce pro mě byla skličující, odchod maminky mě pak po psychické stránce úplně dorazil. Najednou jsem na tomto světě zůstala jen se svojí sestrou,“ říká Valérie

Zdroj: 123RF.COM

Sestra měla pocit, že k ní rodiče nebyli byli fér

„Když se po smrti maminky začalo řešit dědické řízení, dospěla moje sestra k názoru, že se k ní rodiče nezachovali fér. Podle jejího přesvědčení jsem byla oproti ní ve výhodě a ona s tím v žádném případě nesouhlasila. Nelíbilo se jí, že mi rodiče v závěti přenechali byt, ve kterém žili, a jí připadl pozemek kousek za městem,“ vysvětluje Valérie, co sestru vedlo k tomu, aby se s ní dala do konfliktu.

Mladší sestra se dožadovala bytu po rodičích. Ten ale náležel Valérii a ta se ho nechtěla vzdát. Dokonce sestře nabízela i finanční kompenzaci, ale i to se jí zdálo málo.

Přišla mi výzva od soudu

Zdroj: 123RF.COM

Paní Valérie a její sestra se kvůli hádkám o dědictví příliš nebavily. Jak paní Valérie říká, sestra s ní přerušila kontakt, protože se zdála být ublížená a znevýhodněná. O to více ji překvapila zásilka, která na ni jednoho dne po návratu z práce čekala ve schránce.

„Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem v tom dopise od soudu četla. Přišlo mi předvolání, které podala moje vlastní sestra. Chtěla se kvůli dědictví soudit,“ vypráví překvapeně Valérie a v jejím hlase je znát lehké rozhořčení. Místo toho, aby sestry smrt rodičů spojila, je naopak rozdělila.

U soudu skončí jen jedno procento dědictví

Podle statistik končí u soudu jen jedno procento dědictví, zbytek se dokáže dohodnout u notáře. Bohužel právě do tohoto jednoho procenta spadala i paní Valérie se svojí sestrou, která napadla závěť jejich maminky.

„Sestra se to u soudu snažila uhrát na to, že byla maminka nemocná. Je sice pravda že jí lékaři potvrdili Alzheimerovu chorobu, ale podle notářky, se kterou maminka závěť sepisovala, byla toho času naprosto v pořádku a zcela při smyslech,“ vysvětluje Valérie. „Soud nakonec rozhodl, že maminka nebyla ve stavu, kdy o sobě dokázala rozhodovat, proto její závěť označil jako neplatnou,“ odhaluje paní Valérie nečekaný zvrat událostí. Sestra tak soud vyhrála a měla nárok na byt stejně tak jako Valérie. Ta ji nakonec musela vyplatit rovným dílem.

Valérie, Ostrava

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články