Rodiče jsou v životě většiny z nás dvě nejdůležitější osoby. Zpravidla v nich nalézáme vzor a vzhlížíme k nim jako k někomu, od koho se učíme a kým se inspirujeme. V rodičích také máme jistotu, že tu vždycky bude někdo, komu na nás bude záležet. Jaký to asi musí být pocit, když po smrti maminky zjistíte, že jste celý život nazývali otcem člověka, který ve skutečnosti vaším biologickým otcem nebyl? Přečtěte si příběh paní Táni, který vás určitě překvapí stejně tak, jako překvapil nás.
S rodiči jsem vždy měla krásný vztah
Paní Táňa se od samého začátku netají tím, že se svými rodiči měla vždy krásný vztah. Ačkoliv v nich samozřejmě ctila určitou autoritu, vzájemně si také byli nejlepšími přáteli.
„Měla jsem stejně blízko jak k mamince, tak i k tatínkovi. S oběma jsem si vždy báječně rozuměla a nikdy jsem s nimi nepřišla do vážnějšího konfliktu,“ vypráví paní Táňa a při vzpomínce na své rodiče se začne usmívat od ucha k uchu. Pak ale úsměv z tváře zmizí a ona popisuje situaci, která ji hluboce zasáhla.
Zdroj: 123RF.COM
„Maminka byla již delší dobu nemocná, se svojí nemocí se ale statečně prala. Jak ona sama říkávala, neměla v plánu nechat jí cokoliv zadarmo. Její odchod mě hluboce ranil a ztráta milovaného člověka se na mě podepsala,“ přiznává se paní Táňa.
Maminka po sobě zanechala dopis
„Po smrti maminky toho bylo potřeba hodně zařídit,“ vysvětluje Táňa. Ačkoli byla jejím odchodem hluboce zasažena, vzala na svá bedra starosti s pohřbem a další náležitosti, které v tomto období chtě nechtě musíte řešit.
„Snažila jsem se být statečná, nicméně kdo někdy tuto situaci zažil, ten se mnou určitě bude souhlasit, že se kolikrát můžete snažit sebevíce, ale tíha osudu vás stejně dožene,“ říká paní Táňa. „Po smrti maminky jsem se tak musela vypořádat nejen se starostí o její pohřeb, ale připadl na mě i úkol postarat se o věci, které tu po sobě zanechala. Jednou z těch věcí byl i dopis, který před svou smrtí napsala.“
Zdroj: 123RF.COM
Odhalila tajemství, o kterém nikdo neměl ani tušení
„Otevřít ten dopis mi trvalo několik dní, vůbec jsem v sobě nemohla najít dostatek odvahy, abych se byla schopná začíst do slov, která měla moje maminka na srdci,“ přiznává se Táňa. Ať už v tom dopise čekala cokoli, to, co v něm stálo, jí naprosto vyrazilo dech. Ostatně nejen jí, ale i celé její rodině.
„Maminka se rozhodla odhalit ve svém posledním dopise pravdu, o které neměl nikdo z nás sebemenší tušení,“ začíná paní Táňa vysvětlovat, co se vlastně dočetla. Její maminka se přiznala k tomu, že nejen jí, ale i jejímu otci celý život lhala. Muž, kterého odjakživa považovala za svého otce, ve skutečnosti jejím pravým otcem nebyl. Biologickým otcem měl být jistý muž jménem Karel, se kterým měla její maminka poměr těsně před tím, než se vdala.
Nebyla jsem si jistá, jestli chci svého pravého otce poznat
„Tato zpráva mě neskutečně překvapila, nic takového jsem nečekala ani v tom nejhorším snu. Nebyla jsem si jistá, jestli vůbec chci svého pravého otce poznat,“ svěřuje se nám paní Táňa. „Osud to nakonec rozhodl za mě. Když jsem se přeci jen rozhodla svého biologického otce vyhledat, ve finále jsem se dozvěděla, že už je více jak deset let po smrti,“ ukončuje svůj příběh paní Táňa.
Autor: Nikol Kolomazníková
