Tamara (29): Mám syna s Romem. Rodiče mě i vnuka zavrhli

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zena
zena

Všechny moje dosavadní vztahy skončily neúspěchem. Buď jsem chodila s despotou, který si myslel, že o mně bude rozhodovat, nebo jsem si nabrnkla mamánka, pro kterého byla maminka na prvním místě. Až díky Fabiánovi jsem poznala, že láska může být vlastně docela hezká.

Střídala jsem muže

Od puberty, kdy jsem s kluky začala, jsem jich do svých pětadvaceti vystřídala poměrně dost. Ne snad proto, že bych byla nějaká „laciná děva“, která chlapy mění jako ponožky. Spíš jsem nemohla najít to pravé ořechové. Než abych setrvávala v nevyhovujícím vztahu, raději jsem vzala do zaječích. Rodiče toto moje chování nesli docela nelibě a často mi to vytýkali.

Žádný nebyl ten pravý

Už dávno jsem přestala věřit pohádkám a smířila jsem se s tím, že princ na bílém koni, o kterém my ženy často tajně sníme, prostě neexistuje. Po mých zkušenostech s muži (despota, mamánek, žárlivec, nevěrník, lhář, ženáč…) jsem si o mužích přestala dělat valné naděje. Místo toho jsem dospěla k názoru, že jsou všichni na jedno brdo. Prostě jako přes kopírák. Žádný pro mě nebyl ten pravý, vedle kterého bych si dokázala představit zestárnout.
Bylo to něco úplně jiného

Že bych neměla všechny muže házet do jednoho pytle, jsem pochopila až tehdy, když mi do života vstoupil Fabián. Najednou to bylo něco úplně jiného. Abych to uvedla na pravou míru: Fabián je Rom. Nikdy bych sama do sebe neřekla, že si něco začnu právě s Romem, ale ne nadarmo se říká, že srdci neporučíš. Jeho úplně odlišná kultura, chování, vyjadřování a životní styl mi naprosto učarovaly. Netrvalo dlouho a já byla do Fabiána zamilovaná až po uši.

Rodiče se s tím nesmířili

Bylo mi jasné, že s něčím takovým rodiče nebudou souhlasit, proto jsem s touto novinkou dlouho otálela. Nakonec se to k nim ale doneslo – zkrátka malé město je malé město a místní tamtamy fungují velice dobře. Jak jsem čekala – rodiče Fabiána nepřijali a nesmířili se s tím, že jejich dcera žije s Romem. Nám to ale skvěle fungovalo a já konečně pochopila, jak krásná láska může být.

Z velké lásky napříč kulturami vzešlo miminko. Že jsem těhotná, jsem zjistila po sedmi měsících našeho vztahu. Byla jsem nadšená a k mému překvapení i Fabián. Postavil se k tomu jako chlap, což mě velmi mile překvapilo. Co mě ale zaskočilo, byla reakce rodičů…

Zdroj: 123RF.COM

Mě i syna zavrhli

Místo toho, aby se těšili na své vnouče, mě máma začala přesvědčovat, abych šla na potrat. Její chování mi vyrazilo dech. Když jsem potrat odmítla, náš vzájemný vztah ještě více ochladl. Po narození syna Samuela je to mezi námi ještě horší. Na vlastní vnouče se nepřišli ani podívat. Nechali mi vzkázat po mé starší sestře, že mě i mého syna zavrhli a nechtějí s námi mít nic společného – záměrně mluvím jen o sobě a synovi, protože Fabiána rodiče nepřijali nikdy.

Díky lásce k Romovi jsem přišla o rodiče. Nemohu jim odpustit, že nemají ani ten sebemenší zájem o vlastní vnouče, které tak nikdy nepozná své prarodiče. Na druhou stranu s Fabiánem ale prožívám to, co jsem po boku jiných mužů nikdy nezažila. Říkám si, že tak to asi mělo být.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články