Stela (48): Na svém těle jsem si nahmatala něco neobvyklého. Nechci nikam jít, bojím se pravdy

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena boulicka
zena boulicka

Když si Stela v pravém podpaží nahmatala cosi neobvyklého, okamžitě se jí zmocnila panika. Za svůj život si totiž vytvořila fobii, kvůli které začala plašit, že určitě brzy umře. Nemalovala čerty na zdi, ale vymýšlela ty nejhorší možné scénáře.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Se svým objevem se zpočátku nikomu nesvěřila. Měla k tomu své důvody. Nakonec to ale nevydržela a s pláčem se přiznala manželovi. Ten ji přemlouvá k něčemu, do čeho se jí ani trochu nechce.

Rakovina v naší rodině řádila jako černá ruka

S touhle nemocí jsem se za svůj život setkala hned několikrát. Vůbec poprvé ještě jako dítě, kdy mi rakovina vzala prababičku. Dobře si pamatuji, jak moc tenkrát babička plakala.

O několik let později se v rodině objevila znovu. Tentokrát touhle zákeřnou nemocí onemocněl bratr mojí maminky. Ačkoli u něho byla prognóza přívětivější, stejně to s námi všemi pořádně zahýbalo.

Už v té době jsem se rakoviny začala bát jako čert kříže. Umocnilo se to v okamžiku, kdy si moje maminka našla bulku v prsu.

Vypěstovala jsem si fobii z něčeho, na co si člověk nemůže sáhnout

Někdo má fobii z myší, jiný třeba z pavouků a já z něčeho, na co si člověk nemůže ani sáhnout. Jelikož se rakovina pokoušela i o moji mámu, což mě velmi zasáhlo, vypěstovala jsem si z ní až panický strach.

Obvodní lékař mě dost jasně upozorňoval, že vzhledem k tomu, kolikrát se v naší rodině rakovina objevila, mám vysoké riziko, že postihne i mě.

S tímto vědomím jsem žila každý den a moje fobie z této nemoci se postupně ještě zhoršovala. Už jen představa, že ji mám, mě skoro přiváděla k šílenství.

Když jsem si na těle nahmatala něco neobvyklého, začala jsem panikařit

Před nedávnem jsem si ve sprše v pravém podpaží nahmatala cosi, co tam určitě nemělo co dělat, a navíc jsem to tam ještě před nějakou dobou určitě neměla, protože bych si toho všimla.

Hned se mě zmocnila panika, sevřelo se mi hrdlo a já začala brečet. Už jsem si představovala ty nejhorší scénáře.

Nikomu jsem to neřekla, věděla jsem, jak rodinu tahle zpráva zasáhne. Nakonec jsem to ale nevydržela a svěřila se s pláčem manželovi.

Manžel mě nutí do něčeho, z čeho mám velký strach

Můj muž samozřejmě chce, abych zašla k lékaři, a to co nejdříve. Moje fobie mi to ale nedovolí, strašně moc se bojím, že se moje domněnky potvrdí.

Proto návštěvu lékaře stále odkládám, ačkoli moc dobře vím, že v tomto případě může čas hrát rozhodující roli. Mám však velký strach, který mě vždy doslova paralyzuje. Jsem nešťastná!

Autor: Natálie Kabourková

Názor odborníka

Fobii si člověk může vypěstovat téměř na cokoliv. Často se hovoří o strachu z výšek (akrofobie) nebo například z uzavřených prostor (klaustrofobie), ale naše obavy se mohou týkat i určité situace, lidí nebo vlastního stavu. Můžeme se rovněž setkat s případy, že člověk se bojí už jen toho, že se dostane do stavu, kdy se mu v úzkostné situaci natolik rozbuší srdce, že dostane infarkt.

Těmto úzkost vyvolávajícím okolnostem se potom máme tendenci vyhýbat, protože kdo by se chtěl dobrovolně vystavovat domnělého ohrožení svého života? Tím, že však volíme únikovou strategii, naši fobii jen krmíme a náš strach bude stále větší a větší.

Je nanejvýš důležité si uvědomit, že úzkostný pocit je nepříjemný, ale není pro nás nebezpečný. Pokud se naučíme fobii čelit a neutečeme před ní, tak dáme svému tělu příležitost uklidnit se a bude nám za krátkou chvíli lépe.

Významnou součástí úzkosti je totiž právě naše biologická reakce – zrychlený tep, dech, pocení atd. Tím nám naše tělo dává najevo, že se připravuje na nebezpečnou situaci a vyplavuje nám do těla příslušné hormony. Naše tělo je však v tomto ohledu nedokonalé a chybuje, protože používá zastaralé vzorce reakcí, často například z dětství, kdy jsme se poprvé setkali se spouštěčem fobie. Tento zážitek je v nás pak tak pevně zakódován, že přetrvá v nezměněné a nelogické podobě až do dospělosti.

Fobie a úzkosti jsou dobré podněty pro návštěvu psychologa či jiného odborníka, protože jsou spolehlivě léčitelné a každý z nás si zaslouží žít kvalitní život bez omezení, které z úzkostí a fobií plynou.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články