Snad každý zná Sofiinu volbu – matka musela volit mezi svými dvěma dětmi. Jen stěží si dokážeme představit, jak neskutečně těžké rozhodnutí to muselo být. Před neméně těžké rozhodnutí byla postavena i Sofie. Nemusela se sice rozhodovat mezi dvěma dětmi, ale musela se rozhodnout mezi dítětem a přítelem.
S dcerou jsem zůstala sama
„Čekala jsem dítě s mužem, který na roli otce nebyl připraven,“ začíná svůj příběh Sofie, zatímco se pohodlně usazuje na židli a nabírá dech na pokračování, ve kterém nás čeká nejeden zvrat a těžké rozhodnutí.
„Po porodu mě nechal ve štychu a sprostě zdrhnul. Tenkrát jsem se musela rozhodnout, jestli si nechám svou hrdost a zůstanu sama v prázdném bytě, na který jsem neměla, nebo hrdost spolknu a požádám o pomoc rodiče,“ vysvětluje a vzápětí dodává, že nakonec skončila u rodičů a ve finále za to byla ráda.
Chyběla mi podpora blízkého člověka
Zdroj: 123RF.COM
Sofie bez ostychu přiznává, že s malým dítětem o slušnou známost ani nezavadila. Čím déle byla sama, tím více pociťovala, jak jí chybí podpora blízkého člověka. Měla kolem sebe sice rodinu a přátele, ale nebylo to to pravé ořechové.
„Roky plynuly a já stále nezavadila o pořádného mužského. Když bylo dceři šest let a nastoupila do školy, mohla jsem se plnohodnotně vrátit do práce. Tam jsem měla možnost potkávat nové známosti, i když času na seznamování příliš nebylo – pracovala jsem jako prodavačka. Čím dál více mě ale poháněla touha mít vedle sebe někoho blízkého.“
Konečně přijel princ na bílém koni
Sofie nám vyprávěla, že jí chyběl nejen člověk, se kterým by mohla sdílet dobré i špatné, ale logicky jí po tolika letech chybělo i jisté uspokojení, které nepoznala od chvíle, kdy se dozvěděla o svém těhotenství. Pak ale svitlo na lepší časy, protože do jejího života vstoupil Marek.
„Vídala jsem ho v obchodě už několik dní, nenápadně na mě házel očkem. Po několika dnech se osmělil a pozval mě na rande. Souhlasila jsem bez zaváhání, přesně tohle jsem potřebovala,“ říká a na tváři se jí objevuje spokojený úsměv.
Zanedbávala jsem dceru
Zdroj: 123RF.COM
„Marek byl to, po čem jsem roky toužila. Chtěla jsem s ním trávit každou volnou minutu. Kdo se mi mohl divit po tolika letech?!“ Tuto řečnickou otázku pronáší s lehce provinilým výrazem, kterému nejdříve nerozumíme. Když ale dodá, že kvůli novému příteli začala zanedbávat dceru, najednou pochopíme, proč se její oči zalesknou slzami.
„Marek moji dceru neměl rád. Bylo jí osm a měla svoji hlavu. Nepadli si do noty, ale já doufala, že se to časem zlepší. Jenže Marek se k tomu stavěl jinak. Neměl zájem se s mou dcerou vídat, stále častěji na mě naléhal, abychom trávili čas jen ve dvou. A já mu s růžovými brýlemi na očích vyhověla,“ přiznává.
Dal mi na výběr
Markova nesnášenlivost vyvrcholila jeho rozhodnutím, že dá Sofii na výběr. Musela se rozhodnout, jestli zůstane s přítelem, na kterého čekala dlouhé roky, nebo jestli se vzdá lásky a dá přednost dceři.
„Ačkoli jsem ho milovala a byla jsem ráda, že už konečně nejsem sama, vyhrála u mě dcera. Láska k muži nemusí trvat celý život. Láska k dceři je navždycky,“ ukončuje svůj příběh.
Sofie, Opava
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
