Simona si v poslední době přijde jako ve velmi špatném snu, ze kterého se nemůže probudit. V jejím životě se toho za poslední měsíc hodně událo. Nic z toho, co Simonu potkalo, se bohužel nedá označit za pozitivní.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Simona se nám prostřednictvím e-mailu svěřila se svým trápením, kterého si užila až až. V e-mailu dokonce přiznala, že se přistihla při myšlenkách, že její život už nadále nemá sebemenší smysl.
Diagnostikovali mi rakovinu
První rána osudu Simonu zasáhla před osmi měsíci. Tehdy si totiž v pravém podpaží nahmatala malou bouličku. Ačkoliv se zpočátku sama sebe snažila uklidnit, že se nemusí hned jednat o nic vážného, lékaři jí nakonec po sérii vyšetření diagnostikovali rakovinu.
„Nebudu lhát, po diagnostikování této nemoci jsem se zhroutila,“ svěřuje se otevřeně Simona prostřednictvím svého e-mailu. „Na jednu stranu jsem s tím počítala, na stranu druhou jsem doufala, že ta bulka bude třeba jen tuková,“ píše. „Čekala mě chemoterapie a po ní operace, nebylo to lehké období.“
Manžel se přiznal k dlouholeté nevěře
„Byla jsem zrovna v polovině podávání chemoterapie, když se mi manžel přiznal, že má už několik let nemanželský poměr,“ pokračuje v e-mailu paní Simona. „Po psychické stránce mi to ani trochu nepřidalo, cítila jsem se o to hůře.“
Simona nám v e-mailu napsala, že se nejdříve snažila manželovu nevěru přejít. Čím více ale nad tím přemýšlela, tím více se cítila zraněná a ublížená. Proto se rozhodla podat žádost o rozvod.
Děti mi nemohou odpustit, že jsem opustila tátu
Ačkoli to byl manžel paní Simony, kdo opakovaně podváděl a zradil vzájemnou důvěru, jejich děti se obrátily proti matce. Opakovaně jí vyčítaly, že tátu opustila.
„Přišlo mi to od dětí strašně nefér,“ stěžuje si paní Simona. „Vždyť jsem to nebyla já, kdo byl nevěrný. Přesto se na mě strašně zlobily. Moje psychika utrpěla o to více. Nejenže jsem se musela vypořádat se zákeřnou nemocí, poté čelit nevěře manžela, ale do finále to završily naše děti, které se mnou přestaly mluvit.“
Po tom všem jsem zůstala úplně sama
E-mail paní Simony nekončí bohužel vůbec šťastně. Dozvěděli jsme se v něm, že po tom všem zůstala úplně sama. Manžel se odstěhoval ke své dlouholeté milence a děti s paní Simonou přestaly komunikovat.
„Jsem úplně na dně. Dokonce jsem se přistihla při myšlenkách, že už vlastně nemá sebemenší smysl, abych nadále setrvávala na tomto světě,“ píše v e-mailu otevřeně nešťastná Simona. „Bylo toho v posledních měsících strašně moc. Bohužel před sebou ani nemám vidinu, že by se to mohlo zlepšit,“ ukončuje svůj příběh.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Životní příběh, který paní Simona popisuje, ji vskutku uštědřoval jednu velkou rána za druhou. Je obdivuhodné, že to vše až doposud zvládala, to ukazuje její obrovskou vnitřní sílu. Mnohdy člověku totiž stačí jen jedna z věcí, o které se zde píše, a člověka to na dlouhé roky položí na dno. Zdraví a vztahy jsou pro nás lidi velmi důležité oblasti, a pokud je něco významně naruší, pak si člověk velmi často sám neví rady. Za to se není třeba vůbec stydět a je vhodné se v takové situaci donutit vyhledat pomoc.
Pokud máte pocit, že se v takových chvílích nemůžete opřít ani o své přátele, známé či rodinu, je na místě bezprodleně vyhledat pomoc odborníka. Zavolejte na linku bezpečí, linku důvěry nebo kontaktujte psychologa či psychoterapeuta, domluvte si s ním schůzku a konzultujte s ním svou situaci. Mluvit o svých temných myšlenkách je obzvláště v takový moment nanejvýš důležité. Neduste to v sobě a nebojte se, že tím budete zatěžovat své okolí.
I když paní Simona v současné chvíli nevidí jak v životě dál, je dobré zdůraznit, že její život stále má smysl. I když se nachází v neskutečně těžké životní situaci, a i když se cítí opuštěná, vždy lze nalézt cestu, jak pokračovat dál. Konzultací s psychologem nemůže nic zkazit, proč to tedy alespoň nezkusit?
