Ve svém životě jsem se mnohokrát stěhovala kvůli své náročné práci. Žila jsem několikrát i v zahraničních zemích a skoro každý rok jsem bydlela v jiném městě. Není proto divu, že jsem si až do čtyřiceti let nenašla žádný prostor na nějaký vážnější vztah. Partnerů jsem měla několik, ale žádný nestál za to, abych se kvůli němu vzdala své kariéry. A nikdo z těch, kteří se do mě zamilovali, se zase nechtěl stěhovat se mnou z místa na místo.
Až v mých čtyřiceti třech letech se našel mladík, který byl ochoten pro mě udělat cokoli. Ten mladík byl vlastně devětadvacetiletý muž, ale v porovnání se mnou, babou po čtyřicítce, to byl skutečně hoch. Možná byl naivní a až po třech letech mu došlo, že vztah stejně nemůže vydržet, ale dlouhou dobu dělal všechno pro to, abych ho neopustila.
Nakonec ode mě odešel. Já od té doby vyhledávám přítomnost mladých mužů
Stěhovali jsme se potřetí a on mě ujišťoval, že to jen tak nevzdá, že prý se mnou půjde až na kraj světa. Jenomže to bylo poprvé, co jsme spolu jeli do zahraničí a on zjistil, že se nedomluví ani rukama a nohama. Nakonec mi řekl, že je to na něho příliš a že si jistě najdu někoho, kdo zvládne celý ten cirkus se mnou lépe. Mrzelo mě to, ale nic jiného jsem ani neočekávala. Předpokládala jsem, že se vrátím opět do vztahů na pár dní se stejně starými muži, kteří dobře vědí, že vztah se mnou by neměl budoucnost.
Jenomže jsem se zmýlila. Ačkoli se mi naskytla spousta příležitostí, žádný z mužů, potenciálních partnerů, mě nepřitahoval. Chyběla mi na nich mladická energie, naivita, možná i výkon v posteli. Chtěla jsem se opět cítit mladě po boku někoho takového, jako byl můj expřítel. A tak jsem se rozhodla, že se pokusím najít si vztah mezi třicátníky.
I po padesátce umím být přitažlivá
Zdroj: 123RF.COM
Ukázalo se, že když se správně obléknu a koupím mladíkům na baru to správné pití, dokonce kvůli mně často opustí svůj doprovod. Narozdíl od starších mužů jsou vášniví a mohou na mně oči nechat, protože naivně předpokládají, že se nejedná jenom o vztah na pár dní. Později mi sice volají se slzami, proč jsem se jim už neozvala, já je ale musím krutě odmítnout.
Občas mě trápí svědomí. Vím, že moji předchozí partneři dobře věděli, že si se mnou na čas užijí a pak jim dám košem. Nikdy to nebyla velká láska. Kdežto u těchto mladých nezkušených mužů to končí zlomeným srdcem. Jenomže i přestože vím, že jim ubližuji, nemohu si pomoci. Já se cítím mladě, zvedá mi to sebevědomí a daří se mi v práci. A věřím, že i pro ně vlastně dělám dobrý skutek, protože je učím krutosti lásky. Někdo jim musí ukázat, jak dopadnou, když skočí do postele s první, která je pozve na drink.
Cítím se úspěšně v osobním i pracovním životě, každý měsíc navštěvuji nová místa, cestuji po světě. I když mě řídí především práce, mám dojem, že jsem toho za svůj život stihla daleko víc, než kdybych se jen válela doma, měla všechno, na co bych pomyslela, a nemusela pro to hnout prstem. Možná je můj život trochu zvláštní, ale já ho přesto miluji a jsem s ním spokojená.
Autor: Šárka Cvrkalová
