Rozálie (35): Už od začátku jsem věděla, že si dítě nenechám. Odložit ho do babyboxu byla ta nejtěžší věc v mém životě

Být matkou je bezesporu jednou z nejkrásnějších věcí v životě ženy. Ovšem ne v případě, kdy se na dítě necítíte, nebo ho z nějakého důvodu nechcete. Tehdy vás role matky může spíše vyděsit. I paní Rozálie, které tímto děkujeme za e-mail s jejím příběhem, nebyla na roli matky připravena. Když otěhotněla, od začátku věděla, že si miminko po porodu nenechá.

Těhotenství nebylo plánované

E-mail paní Rozálie začíná větou: „Těhotenství jsem neplánovala.“ Něco podobného zažilo mnoho žen a dívek, které otěhotněly i přesto, že miminko neplánovaly, nebo dítě v tu chvíli ještě nechtěly. Přesto se stalo.

„Milovala jsem svou práci a byla jsem v ní dobrá. Trvalo mi roky, než jsem se dostala tam, kde jsem byla. Neměla jsem v plánu otěhotnět minimálně následujících pět let, kdy bych si dostatečně zajistila svoji pozici. Proto mě těhotenský test se dvěma čárkami nepříjemně zaskočil. Byl to šok,“ píše ve svém e-mailu.

Necítila jsem žádnou lásku

„Možná to vyzní hloupě, ale na těhotenství jsem přišla až příliš pozdě, už nebylo možné zasáhnout. Nezbylo mi nic jiného než ho donosit,“ přiznává své myšlenkové pochody. Paní Rozálie už od začátku věděla, že si dítě nebude chtít nechat. Necítila k němu žádnou lásku, mateřské pudy se neobjevily ani ve chvíli, kdy miminko začalo kopat a bylo tak ve spojení s maminkou. „Sice jsem cítila pohyby a to všechno, ale rozhodně jsem se nerozplývala nad každým kopancem. Naopak, byla jsem naštvaná, protože to kolikrát vážně bolelo,“ zní její další slova.

Zjišťovala jsem si informace

Paní Rozálie byla pevně rozhodnutá dítě po porodu odložit do babyboxu. Musela si však zjistit, jak to funguje. Především potřebovala porodní asistentku na domácí porod.

„Nechtěla jsem rodit v nemocnici, kde by se na mě dívali skrz prsty. Proto jsem hledala informace o domácím porodu, které jsou v dnešní době poměrně běžné. Chtěla jsem porodit v klidu a pak dítě odnést do babyboxu“ vysvětluje, jak si to všechno plánovala. „Najít porodní asistentku, která by to tzv. riskla, ale nebyl žádný med. Dočetla jsem se, že rodit doma pouze za doprovodu porodní asistentky je zakázáno. Nakonec se mi ale podařilo jednu paní sehnat“.

Porod byl rychlý a bez problému

„Když to na mě přišlo, kontaktovala jsem porodní asistentku, která u mě byla do dvaceti minut. Porod byl rychlý, sama jsem se divila. Vše proběhlo naprosto v pořádku. Porodila jsem zdravého chlapečka,“ popisuje situaci paní Rozálie. Společně s porodní asistentkou pak dítě umyly, oblékly a zabalily. Stačilo jen miminko odvézt do babyboxu, který byl od místa bydliště paní Rozálie vzdálený asi deset minut.

„Když jsem stála před babyboxem, praly se ve mně rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem si miminko chtěla nechat, na stranu druhou jsem ho chtěla dát pryč. Položit svého chlapečka do té malé komůrky a zavřít za ním dveře byla ta nejtěžší věc v mém životě,“ to jsou poslední slova v e-mailu, ze kterých cítíme obrovskou bolest.

Rozálie, Praha
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna

Autor: Nikol Kolomazníková