Rozálie (28): Dědeček šel do důchodu a jeho znuděné rozmary otravovaly celou rodinu

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Vrtošivý muž je možná stokrát horší než vrtošivá žena. Zvlášť v případě, když se začne nudit a jeho rozmary začnou negativně ovlivňovat celou rodinu. Přečtěte si příběh slečny Rozálie, která se nám svěřila prostřednictvím e-mailu. Ve svém příběhu vypráví o znuděném dědečkovi, který si nedokázal zvyknout na to, že musel odejít do důchodu.

Celý život zasvětil práci

Dědeček slečny Rozálie byl dle jejích slov nesmírně pracovitý člověk, který celý svůj život zasvětil právě práci. Pracoval ve strojním průmyslu, který jej doprovázel od ukončení studií až do důchodového věku.

„Dědeček svoji práci miloval a rozhodně se tím netajil. Už jako malé děti jsme často slýchávali nejrůznější historky týkající se jeho práce a bylo vidět, že pro ni žije,“ píše Rozálie ve svém e-mailu, a umožňuje nám tak udělat si o jejím dědečkovi jasný obrázek jako o muži, který žil pro svou práci a velmi nelibě nesl, když se jí jednoho dne musel vzdát.

Když musel do důchodu, změnil se

„Dokud měl děda svoji práci, byl to pohodový člověk, který se stále usmíval. Jakmile ale musel do důchodu, úplně se změnil,“ popisuje Rozálie, k jaké změně u jejího dědečka došlo. Zmiňuje se také o tom, že ho rodina přestala poznávat, protože začal být mrzutý a protivný na všechny okolo sebe. Ačkoli se mu snažili vysvětlit, že je spousta dalších věcí, kterým by se mohl věnovat, dědeček nikoho z nich neposlouchal.

Zdroj: 123RF.COM

Začal si vymýšlet

Rozálie ve svém e-mailu dále pokračuje vypravováním o tom, jak si dědeček začal vymýšlet. Nevěděl totiž, co z nudy dělat, proto začal otravovat celou rodinu.

„Tuhle si vzpomněl, že si nenakoupil. Byl pátek po osmé večer, na našem malém městě už měly obchody zavřeno, ale děda trval na tom, že nutně potřebuje nějaké potraviny,“ píše Rozálie a dodává, že byla nucena vyrazit autem do dvacet kilometrů vzdáleného města, aby dědečkovi nakoupila. „Jindy si zase usmyslel, že ho nebaví těch pár programů, které měl v televizi, a dožadoval se satelitu, aby těch programů měl více. A opět naléhal, aby to bylo co nejrychleji, protože už včera bylo pozdě,“ píše Rozálie.

Začali jsme ho mít plné zuby

„Děda se doma očividně nudil. Nebyl zvyklý mít najednou tolik volného času a zkrátka nevěděl, jak s ním naložit,“ vysvětluje Rozálie, která stejně jako zbytek rodiny začala mít dědečkových vrtochů plné zuby. „Dožadoval se naší pozornosti, skoro každý den k němu musel někdo jezdit, protože nechtěl být sám. Byl schopný vytrvale volat třeba hodinu, dokud se nenašel někdo, kdo k němu zajel,“ svěřuje se Rozálie ve svém e-mailu.

„Začínala nám docházet trpělivost, chtěli jsme dědu nějak zabavit, ale jeho nic nebavilo, pokud to musel dělat sám. Pak nás napadlo, že pokud by měl někoho, s kým by mohl všechny ty aktivity sdílet, vyřešilo by to náš problém,“ vysvětluje Rozálie. Dědečka proto seznámili s jistým panem Antonínem, který byl stejně jako on již v důchodu. „Tím se problém vyřešil, děda začal trávit čas s Tondou, ve finále jsme tak byli spokojení všichni,“ uzavírá Rozálie.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články