Rodina uctila svého syna dojemným způsobem. Lidé se mohou přetrhnout, aby jej viděli na vlastní oči

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Vlci maky
Zdroj: Shutterstock

Válka přináší mnohé hrůzy. Spousta mužů se z ní nikdy nevrátí domů, celá řada rodin bojuje s temnými myšlenkami. V době, kdy něco takového probíhá, je velmi těžké myslet na štěstí. Rodina v Michiganu se rozhodla, že to alespoň trochu změní a pokusí se do světa přinést také něco krásného.

Lidé by neměli vnímat jenom hrůzy. Ať už je situace jakkoli špatná, vždy je něco, co může člověku vykouzlit úsměv na tváři, z čeho se dá radovat. Ať už jste jakkoli na dně, existuje něco, co vás alespoň maličko pozvedne.

S takovou myšlenkou vysadili Joan Donaldson a její manžel John Van Voorhees kus za svým domem makové pole o celkové výměře 1,5 hektaru. To má připomínat všem lidem, že válka je sice špatná, ale stále existuje i světlá stránka světa. Pole bylo ale vysazeno ještě z jednoho důvodu.

Na počest mrtvého syna

Joan a John nemohli mít děti. Proto se nakonec rozhodli pro adopci. Nikdy by je ale nenapadlo, že jim jejich chlapce vezme válka. Když nastoupil do armády, doufali, že se jim vrátí v pořádku domů.

To se ale bohužel nestalo. Mateo Donaldson sice ve válce nepadl, po návratu domů byl ale někým úplně jiným. Trpěl depresemi a dlouhé měsíce se léčil na psychiatrii. Byla mu diagnostikována posttraumatická stresová porucha.

Po návratu z fronty v Afghánistánu jeho rodina dlouho nevěděla, jak mu pomoci. Ačkoli dělali všechno, veterán se nedokázal začlenit zpět do běžného života. Celá situace bohužel skončila tragicky.

V roce 2015 si Mateo vzal život. Už nedokázal dál snášet vzpomínky na válku, noční můry a paranoiu, která ho provázela. Jeho rodina ho oplakala, rozhodla se ale, že udělá něco pro ty, kteří trpí podobnými problémy. Když to alespoň trochu pomůže, vyplatí se to.

Jejich pole navštěvují tisíce turistů

„Náš syn byl včelař. Věnoval se včelám a miloval také motýly. Proto jsme si vybrali s manželem právě mák, který tato zvířata láká. Rozhodli jsme se na jeho počest vysadit pole, které by připomínalo všechno, co tolik miloval,“ svěřila se pro média Mateova matka.

Pole se nachází jen 600 metrů od synova hrobu. Na náhrobku je nejen jeho jméno a datum narození a úmrtí, ale také poděkování za vše, co syn udělal pro rodinu a co udělal jako voják pro zemi. Mnozí váleční veteráni k hrobu chodí a skládají muži poctu květinou.

Stejně tak celá řada turistů navštěvuje pole a užívá si pohled na něco, co má být symbolem pozitivity. „Lidé se tu snaží vnímat krásu světa v tom nejobyčejnějším. Vidí květiny a chvíli nemyslí na hrůzy a špatné věci, které se jim v životě staly, nebo stát mohou,“ říká John Van Voorhees.

Kromě turistů navštěvují pole také další veteráni, kteří se z války vrátili. Někteří se dokázali vzpamatovat i psychicky. Mají rodiny a na válku vzpomínají jen minimálně. Jiní se léčí s posttraumatickým syndromem podobně jako Mateo.

Právě tito muži tvrdí, že to, co Mateova rodina udělala, jim pomáhá se s problémy vyrovnat. Někteří se chodí dívat na pole denně, i když to pro ně znamená hodinu cesty. Jenom to, že vnímají symboliku makového pole, je drží dál od myšlenky na sebevraždu.

Někteří znali Matea osobně. Byl to podle nich skvělý muž, který si nezasloužil takový konec. Každopádně díky tomu, jaký byl, a díky lásce, kterou sdílel se svou rodinou, je teď jeho případ něčím, co pomáhá vojákům po celé zemi se sžít s problémy a nevzdávat se.

Zdroj: spotlightstories.co, apnews.com, upmatters.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články