Radka: Dcera nám lhala a okrádala nás. Peníze na placení pojistky si nechávala pro sebe

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
dcerakradla
dcerakradla

S manželem jsme nikdy nebyli příliš technicky zaměření. Já jsem učitelka v mateřské škole a on prodavač. Neměli jsme potřebu učit se s počítači, nemáme ani bankovní konto a vždy jsme si vše zaplatili pomocí složenek. Když si naše dcera udělala účet, mysleli jsme, že se na ní můžeme spolehnout a některé platby ji nechali zaplatit za nás.


Vždy jsme jí dali peníze a poskytli jí informace k platbám, ona je zadala na internetových stránkách do formulářů a my ušetřili čas i peníze, které jsme kvůli nekonečným složenkám platili. Brali jsme to jako velkou výhodu, než jsme zjistili, že naší důvěry dcera jenom zneužívá.

Mysleli jsme, že máme zaplacenou pojistku

Zdroj: 123RF.COM

Že se vyplatí mít pojištěnou domácnost, nám bylo jasné. Když jsme se vrátili z nákupu a zjistili, že nám vytekla celá pračka, okamžitě jsme zjišťovali, jaké škody jsme způsobili. Kolem zdí bohužel voda zatekla k sousedům pod námi a bylo třeba u nich vymalovat. Škoda sice byla odhadnuta na necelých tisíc korun, přesto jsme byli rádi, že máme sjednanou pojistku, ze které se částka proplatí.

V pojišťovně jsme se bohužel dozvěděli, že na naše jméno žádná pojistka sjednána není. Když jsme tvrdili, že už dva roky platíme pravidelnou měsíční částku, udělali jsme ze sebe akorát blázny. Ptali jsme se dcery, jestli náhodou nespletla některý z údajů. Přiznala se, že pojistku vůbec neplatila.

Peníze si nechávala. Myslela si, že se na to nikdy nepřijde

Pravidelně jsme dceři posílali dvě stě padesát korun měsíčně. Ty měla přeposlat pojišťovně. Přes dva roky jsme si mysleli, že je naše domácnost pojištěná, to bohužel nebyla pravda. Nejvíc nás ale rozesmutnilo, že se nám dcera vlastně vysmála do obličeje. Tvrdí totiž, že pojistka je nesmysl a peníze určitě využila lépe, než jsme měli v plánu my. Omluvit se jí ani nenapadlo.

Jedná se sice dohromady jen o několik tisícovek, to, že nás dvacetiletá dcera obelhávala se ale odpustit jen tak nedá. Manžel se s ní už tři měsíce nebaví. Já se komunikovat snažím, ona má ale ještě pocit, že jsme ublížili my jí. Každodenní hádky pravděpodobně brzy vyústí v její odstěhování. Je pravda, že už ji nevěříme. Pořád ji mám ráda, ale zklamala mě a do smrti jí to nezapomenu.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články