Když jsem si Natálii bral, věděl jsem, že náš vztah bude mít nějaké ty mezery. Tak především se nám lidé budou smát. Mně totiž bylo tehdy padesát a jí sotva třicet. Jenomže jsem ovdověl a do ní jsem se na první pohled zamiloval. Netušil jsem sice, co vidí ona na mně, ale nechtěl jsem zůstat sám.
Přes veliký věkový rozdíl si skvěle rozumíme. Je to deset let, co jsme spolu. Žijeme na malé vesnici s kočkou a psem, děti nám nechybí. Jezdíme společně na výlety, já se starám o dům a zahradu, protože jsem už rok v důchodu. Natálie chodí do práce, po večerech se spolu podíváme na film.
Myslím, že mě miluje, ale něco jí v našem vztahu chybí. Vím, že se schází s někým jiným
Zdroj: 123RF.COM
Jsem sice v pokročilém věku, ale i tak spolu občas s Natálií spíme. Je mi ale jasné, že si to neužije tolik, jako s někým mladším. Není se mnou kvůli tomu, a už vůbec ne kvůli penězům. Z důchodu sotva nakoupíme jídlo. Věřím tedy, že je se mnou doopravdy z lásky. Jenomže je zkrátka jasné, že ji jako starý dědek nemohu dát všechno.
Všiml jsem si, že se poslední dobou často zdržuje v práci. Když jí zvoní telefon, bere si ho do jiné místnosti. Několikrát jsem ji i slyšel, jak si s někým domlouvá schůzku, doslova řekla, že se o tom ale nesmím dozvědět. Navíc jsem si přečetl několik jejích SMSek, které moje obav potvrdily.
Trápí mě to, ale bojím se, že náš vztah pokazím. Tak raději mlčím
Připadá mi, že se mezi námi nic nezměnilo. Natálie mi dál říká, jak mě miluje, po večerech se tulíme u filmů, občas se spolu pomilujeme. Jenom zkrátka občas zatají, že jde k milenci. Nevadilo by mi to, kdyby mi to na rovinu řekla. Pokud je s ním kvůli milování, ale má ráda mě, ať si užije. V tomhle ohledu ji chápu.
Jenomže se bojím, že pokud budeme o situaci mluvit, něco pokazím. Četl jsem její SMSky, lezl jí do soukromí. Navíc se její chování asi změní, když se dozví, že o jejím tajném příteli vím. Proto raději mlčím a užívám si to, co mám. Bál jsem se toho, že zůstanu sám. Po smrti první ženy mě Natálie vytáhla z myšlenek na sebevraždu.
Na Natálii jsem závislý především proto, že jsem po smrti své první ženy přemýšlel nad věcmi, nad kterými by se přemýšlet nemělo. Chtěl jsem ukončit svůj život, ale neměl jsem na to dost odvahy. Až s ní jsem opět poznal, co to je, mít někoho, komu na vás záleží. A proto teď budu raději mlčet, snášet cokoli, co moje žena podnikne a budu šťastný za to, že ji mám.
Autor: Šárka Cvrkalová
