Nevím přesně, kdy se manžel tak strašně změnil. Neříkám, že už ho nemiluji, ale bývají chvíle, kdy si říkám, co mě to popadlo, když jsem si ho brala. Něco mě k němu přitahuje a část mého já vzpomíná na to, jaké to bylo na začátku našeho vztahu. Druhá půlka si ale čím dál víc uvědomuje, že se chová jako tyran, chce po mně něco, co jemu je cizí a já jsem s ním vlastně možná už jenom kvůli dětem.
Začalo to leností
Zpočátku to byla jenom lenost. Chápala jsem, že když přijde po práci domů, chce se natáhnout, kouknout se na nějaký sportovní program, dát si pivo a jít spát. Sice takový dřív nebýval, ale rozuměla jsem tomu. Jenomže když i ve dnech, kdy neměl nic na práci, neustále jenom ležel u televize, začalo mě trochu štvát, že se mnou už nechce trávit čas.
Zdroj: 123RF.COM
Když jsem se k němu přitulila, chtěl koukat na sport. Když jsem mu navrhla, abychom jeli na výlet, řekl, že můžu jet s dětmi sama. Začal být odtažitý a nepříjemný. Navíc brzy přišel na to, že když doma nikdo nic nedělá, dokonce i jeho začne nepořádek rozčilovat. Zatímco on se válel na gauči, já musela uklízet. Když jsem požádala jeho, aby mi s něčím pomohl, obvykle vstal, ale vždycky u toho měl plno nadávek. Poslední dobou už mi ale s ničím nepomůže. Pokud po něm něco chci, nemá čas. Když ale on chce něco po mně, já si čas musím udělat.
Poslední dobou ale tohle jeho pokrytectví už nezahrnuje jenom povinnosti v domácnosti. Měla jsem sice radost, když začal trávit čas venku s údajnými přáteli, protože nesedí konečně stále doma. Jenomže když jsem se ho jeden den zeptala, kdy se vrátí domů, začal na mě být nepříjemný, že mi to může být jedno.
Zeptal se mě, jestli potřebuji čas, protože si chci domů pozvat milence, protože jinak ho prý nenapadá, proč se o něj tak zajímám. Jeho myšlenka o mojí nevěře se mě dotkla, napadlo mě ale, že má třeba jenom černé svědomí, protože mě sám podvádí. Brzy jsem zjistila, že se za mými zády skutečně schází s jinou ženou.
Nevím ale, zda o tom s ním mluvit. Rozvod je to poslední, co bych si kvůli dětem přála. Manžela mám svým způsobem ráda a vlastně mi ani nevadí, že si dělá, co chce. Chtěla bych ale ještě dostat šanci zažít to štěstí, když vás někdo skutečně miluje.
Autor: Šárka Cvrkalová
