Petra (30): Přítel vaří lépe než já. Vztah se nám rozpadá kvůli hádkám o kuchyň

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zenavkuchyni
zenavkuchyni

Doma má být vládcem kuchyně vždy žena podle mého mínění. Když chce chlap vařit, má na to samozřejmě právo, on by měl být ale tím, kdo vydělává a večer pochválí ženě její gastronomické dílo, kterým ho po prodřeném dni pochválí. U nás je to ale celé trochu naopak a náš idylický vztah nám to ničí.


S Filipem jsme spolu tři roky, z toho rok spolu bydlíme. Náš vztah byl ideální, dokud jsme nevedli společnou domácnost. Vlastně i teď je spousta ohledů, ve kterých je to vlastně dokonalé souznění dvou lidí. Časté hádky ale pomalu oznamují, že rozchod klepe na dveře a je jen na nás, jestli mu otevřeme. A hádáme se kvůli naprosté blbosti: Dominanci v kuchyni.

Pracuje jako pomocný kuchař v pražské restauraci

Filipovi je dvacet sedm let a pracuje v kuchyni jedné restaurace v Praze. I když je jen pomocníkem, plat má celkem slušný a díky tomu, že je restaurace poměrně vyhlášená, naučil se i nějaké ty ojedinělé recepty. Já samozřejmě ocením, když mi doma uvaří, jídla mi chutnají. On ale převzal nadvládu v kuchyni úplně a já jsem deprimovaná, že jsem jako žena v domácnosti zklamala.

Vařím, kdykoli je kuchyň volná

Zdroj: 123RF.COM

Jsem v práci každý den od osmi do šesti. O víkendech jsem doma. Vaření ale i tak obvykle přebírá Filip, protože má práci na směny a jako na potvoru mu víkendy často vyjdou na volné dopoledne.  Když náhodou není doma, unavená a znechucená z práce se dám do vaření. Strašně mě to totiž baví a je mi líto, že není dostatečně oceněno.

Filip obvykle řekne, že mu chutnalo, ale začne pak vyprávět o tom, že měl v práci lososa, kterého vyzkouší zítra. Nebo mi radí, čím by moje jídlo dochutil. A když se jenom zmíním o tom, že by mohl práci kuchařky doma nechat na mě, začne s tím, že je prostě zvyklý spíš na tropická jídla, než na české knedlo vepřo. Uráží mě to a mrzí.

Hádáme se sice kvůli nesmyslu, ale už tak dlouho, že se bojím o náš vztah

Může se to jevit jako nesmysl, ale oba jsme s Filipem výbušné charaktery. Často se tak stává, že ať už moje, nebo jeho jídlo zůstává na stole nedojedené a my spíme každý v jiné místnosti. Dokud jsme bydleli každý zvlášť, bylo vše dobré. Hádky jsou u nás v podstatě na denním pořádku. A i když jsme zkoušeli kompromisy v tom, že každý bude vařit jiné dny v týdnu, vzájemné připomínky a stížnosti nám zkrátka nedají klid. Pokud nenajdeme cestu, jak tuhle válku o kuchyň ukončit, pravděpodobně skončí i náš vztah.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články