Doma má být vládcem kuchyně vždy žena podle mého mínění. Když chce chlap vařit, má na to samozřejmě právo, on by měl být ale tím, kdo vydělává a večer pochválí ženě její gastronomické dílo, kterým ho po prodřeném dni pochválí. U nás je to ale celé trochu naopak a náš idylický vztah nám to ničí.
S Filipem jsme spolu tři roky, z toho rok spolu bydlíme. Náš vztah byl ideální, dokud jsme nevedli společnou domácnost. Vlastně i teď je spousta ohledů, ve kterých je to vlastně dokonalé souznění dvou lidí. Časté hádky ale pomalu oznamují, že rozchod klepe na dveře a je jen na nás, jestli mu otevřeme. A hádáme se kvůli naprosté blbosti: Dominanci v kuchyni.
Pracuje jako pomocný kuchař v pražské restauraci
Filipovi je dvacet sedm let a pracuje v kuchyni jedné restaurace v Praze. I když je jen pomocníkem, plat má celkem slušný a díky tomu, že je restaurace poměrně vyhlášená, naučil se i nějaké ty ojedinělé recepty. Já samozřejmě ocením, když mi doma uvaří, jídla mi chutnají. On ale převzal nadvládu v kuchyni úplně a já jsem deprimovaná, že jsem jako žena v domácnosti zklamala.
Vařím, kdykoli je kuchyň volná
Jsem v práci každý den od osmi do šesti. O víkendech jsem doma. Vaření ale i tak obvykle přebírá Filip, protože má práci na směny a jako na potvoru mu víkendy často vyjdou na volné dopoledne. Když náhodou není doma, unavená a znechucená z práce se dám do vaření. Strašně mě to totiž baví a je mi líto, že není dostatečně oceněno.
Filip obvykle řekne, že mu chutnalo, ale začne pak vyprávět o tom, že měl v práci lososa, kterého vyzkouší zítra. Nebo mi radí, čím by moje jídlo dochutil. A když se jenom zmíním o tom, že by mohl práci kuchařky doma nechat na mě, začne s tím, že je prostě zvyklý spíš na tropická jídla, než na české knedlo vepřo. Uráží mě to a mrzí.
Hádáme se sice kvůli nesmyslu, ale už tak dlouho, že se bojím o náš vztah
Může se to jevit jako nesmysl, ale oba jsme s Filipem výbušné charaktery. Často se tak stává, že ať už moje, nebo jeho jídlo zůstává na stole nedojedené a my spíme každý v jiné místnosti. Dokud jsme bydleli každý zvlášť, bylo vše dobré. Hádky jsou u nás v podstatě na denním pořádku. A i když jsme zkoušeli kompromisy v tom, že každý bude vařit jiné dny v týdnu, vzájemné připomínky a stížnosti nám zkrátka nedají klid. Pokud nenajdeme cestu, jak tuhle válku o kuchyň ukončit, pravděpodobně skončí i náš vztah.
Autor: Šárka Cvrkalová