Ve chvíli pandemie nemohla Pavlína navštívit naši redakci osobně, ale zaslala nám e-mail, ve kterém vypráví o svých přípravách na hrozící nebezpečí spojené s koronavirem. Když byl virus ve svých počátcích, sledovala pozorně média a ve strachu si nakoupila zásoby trvanlivých potravin. Děti se jí smály, dnes už ale začínají chápat, že byly její obavy namístě.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky ze Středočeského kraje, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Vyděsilo ji televizní zpravodajství
„Vím, že média trochu přibarvují aktuality, aby měla co největší sledovanost. Nikdy jsem se nenechala ovlivnit. Tentokrát to ale bylo jiné,“ vypráví. Jelikož Pavlína znala dějiny svých předků, věděla, že někteří členové její rodiny zemřeli přibližně před sto lety na obdobný vir, kterému se v té době přezdívalo španělská chřipka.
Podle vyprávění brali vir na lehkou váhu, podcenili situaci a na své jednání doplatili. Pavlína nechtěla dopadnout stejně, a proto ji televizní zpravodajství rozrušilo.
Vyrazila na větší nákup a zásobila se i zdravotnickými pomůckami
Pavlína na nic nečekala a vyrazila do blízkého supermarketu na nákup. Zaměřila se především na trvanlivé potraviny, které si může uložit do sklepa. V košíku nechyběly těstoviny, konzervy, mouka nebo olej. „Udělala jsem si podrobný seznam. Nebrala jsem mnoho balení, ale chtěla jsem mít ve sklepě od všeho něco,“ tvrdí. Pavlína neopomněla ani zdravotnické pomůcky, které v době začátků šíření viru ještě byly dostupné.
„Nakoupila jsem roušky, respirátory, antibakteriální gely, ale i ochranné rukavice. Vydala jsem se přímo do lékárny pro nějaké léky proti bolesti a teplotě. Děti se smály, když viděly, jak se táhnu s těžkými taškami a zásobuji sklep,“ vypráví. „Nevěřily tomu, že se situace zhorší,“ dodává.
Netrvalo dlouho a celá rodina byla za zásoby vděčná
Když se virus dostal do českého prostředí, mnoho lidí zpanikařilo a z obchodů začaly mizet některé potraviny. Pavlína pak byla na běžném nákupu a všimla si, že v regálu chybí droždí, mouka a další základní věci. Naštěstí jich měla ve sklepě několik naskladněných, díky tomu se nemusela omezovat.
„Děti za mnou přišly s utrápenými výrazy, protože v žádné lékárně nemohly sehnat roušky a bály se jezdit do města,“ tvrdí. Pavlína podarovala zakoupenými zdravotnickými potřebami své nejbližší, ale nechala si přece jen nějakou zásobu, kdyby nastaly ještě horší časy.
Širšímu okolí nepomáhá
„Poprosila mě i kolegyně z práce, ale jelikož se mé předvídavosti ze začátku vysmívala, řekla jsem jí, že jí bohužel žádné potraviny dávat nebudu, ať si nakoupí ty, které jsou dostupné,“ vypráví. Pavlína tvrdí, že se její chování někomu může zdát podlé, ale ona o tom přemýšlí jinak. „Byla jsem jedna z mála, která měla oči otevřené, a teď mě ostatní chtějí jen využívat,“ popisuje.
Autorka: Tereza Hotovcová
