Pavlína (36): Manžel je po operaci neplodný a adopci zavrhl, já toužím po dítěti. Uvažuji, že ho opustím

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena smutek
Zena smutek

Ještě před několika lety jsem po dítěti netoužila. Měla jsem slibně rozjetou kariéru a říkala jsem si, že založení rodiny má ještě svůj čas. Manžel proti tomu nic nenamítal a náš způsob života jen ve dvou nám naprosto vyhovoval. Vše se změnilo ve chvíli, kdy manžel musel na operaci, po které nám sdělili nepříjemnou zprávu. Manžel je neplodný.


Člověk chce to, co nemůže mít

Stále jsme si s manželem říkali, že s dítětem ještě počkáme. Tehdy mi bylo 31 a manželovi 35. Ani jednomu z nás se ještě nezamlouvala představa, že se staneme rodiči. Proto jsme stále čekali a miminko odsunuli na „někdy později“. Nakonec jsme tomu nechali volný průběh, při milování se nijak nechránili a říkali si, že až to přijde, tak to přijde.

Zdroj: 123RF.COM

Pak ale manžel absolvoval operaci třísel. Kdekdo by si řekl, že se nemůže nic stát, vždyť je to rutinní operace. Když se nám ale více než rok nedařilo počít, absolvovali jsme řadu vyšetření a verdikt zněl jasně: manžel nemůže mít děti.

Vždyť jsi děti nechtěla!

Zpočátku jsem tu zprávu nemohla rozdýchat. Několikrát jsem kvůli tomu brečela. Ano, do té chvíle jsem dítě neplánovala a nijak po něm netoužila, ale teď jsem věděla, že žádné mít nebudu. A to mě srazilo na kolena. Manžel se na mě jednou večer obořil, že jsem přece děti nechtěla, tak proč vyvádím!

Zdroj: 123RF.COM

Chápala jsem jeho reakci, i on se totiž cítil špatně, že jako muž zklamal. Nakonec jsem před manželem začala předstírat, že jsem se s tím smířila. Pravda ale byla taková, že jsem uvnitř sebe tiše trpěla.

Chtěla bych miminko

Poslední měsíce nemohu myslet na nic jiného, než na to, že bych si moc přála miminko. Moje nejlepší kamarádka před půl rokem porodila krásnou holčičku. Všude okolo mě jsou samé děti – sestra má tři, bratrovi se co nevidět narodí druhý syn. I já bych chtěla miminko.

Navrhla jsem manželovi, že bychom se mohli pokusit o adopci, jenže on můj nápad okamžitě smetl ze stolu. Prý by se nikdy nedokázal smířit s tím, že to dítě není jeho.

Stále častěji myslím na to, že manžela opustím

O dítěti doma už vůbec nemluvíme, manžel to bere jako hotovou věc. Jenže já stále častěji myslím na to, že ho kvůli tomu opustím. Roky mi přibývají a já bych se strašně moc chtěla stát matkou. Bojím se, že když zůstanu s manželem, nikdy nepoznám to štěstí, které vás zaplaví ve chvíli, kdy se stanete rodičem. Svého muže miluji, ale cítím, že touha po dítěti je daleko silnější, nežli láska k němu. Stále váhám, ale jednoho dne se budu muset rozhodnout. Manželství bez dětí? Nebo dítě bez manžela, kterého miluji?!

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články