Pracuji jako servírka v jedné hotelové restauraci, kde jsme se také poznali. Pro mě to byl zákazník jako každý jiný, na bohaté frajírky v obleku jsem z práce byla zvyklá, chodili k nám na jídlo dnes a denně. Tento si však umanul, že mě získá a myslel si, že mě k sobě přiláká drahými dárky, které mi neustále kupoval. Já však o jeho pozornost neměla sebemenší zájem, vždyť jsem byla vdaná!
Kterákoli jiná žena by možná byla blahem bez sebe, pokud by se o ni zajímal bohatý a celkem pohledný muž. Paní Pavlíně, jejíž příběh jsme obdrželi e-mailem, však její rádoby ctitel pěkně zkomplikoval život, a dokonce ohrozil spokojené manželství.
Dvořil se mi od prvního dne
„Vzpomínám na ten den, kdy jsem ho viděla poprvé,“ tak začíná e-mail paní Pavlíny, která se rozhodla s námi podělit o svoji nepříjemnou zkušenost. „Od prvního okamžiku na mě dělal oči, zkrátka se mi dvořil,“ popisuje, „pro mě to ale byl úplně řadový zákazník, o jeho projevy náklonosti jsem neměla sebemenší zájem,“ píše Pavlína.
Onen muž se jí představil jako Roman, byl to kandidát na starostu a do pohledné servírky se očividně zakoukal na první dobrou. Snažil se Pavlíně lichotit, do restaurace, ve které pracovala, chodil každý den a pokaždé z ní nespustil oči
Posílal mi dárky, klidně i ke mně domů
Roman se snažil Pavlínu získat přes dárky, které na ni vždy čekaly u jeho stolu. Pavlína je ale s úsměvem odmítala, nestála o ně. Několikrát ji kytice růží, pěkný šperk nebo láhev luxusního alkoholu čekala i u ní doma. A to nedělalo dobrotu.
„Manžel se samozřejmě zajímal, odkud mi ty dárky chodí a především, kdo je posílá,“ vysvětluje v e-mailu paní Pavlína a nezapomene se zmínit také o tom, že začal být podezřívavý, jestli náhodou nemá jeho žena milence. „Nedivila jsem se, že mu to vadí,“ píše Pavlína, „kdyby to bylo naopak a dárky chodily jemu, také bych se zlobila.“
Poprosila jsem muže o pomoc
„Náklonnost Romana začínala překračovat meze,“ pokračuje Pavlína. „Když na mě počkal večer před hotelem a snažil se mě vtáhnout do jeho auta, začala jsem se ho dokonce i bát,“ přiznává. „On však stále nechtěl pochopit, že mě si ani těmi nejdražšími dárky zkrátka koupit nemůže. Nakonec jsem o pomoc požádala svého muže.“
Pavlína byla z nechtěného ctitele zoufalá, proto se rozhodla požádat o pomoc manžela, který byl stále přesvědčený, že ho manželka podvádí. Domluvili se, že na ni jednou počká za rohem u hotelu, ve kterém pracovala. Shodou okolností tam toho večera na Pavlínu čekal i Roman. Když se opět pokusil vdanou ženu nalákat do svého drahého vozu, její manžel mu ručně vysvětlil, že toto teda opravdu nepůjde.
„Ctitel toho večera zmizel se svou drahou károu i pár modřinami v obličeji,“ píše Pavlína v závěru svého e-mailu. „Možná to nebylo nejmoudřejší řešení, ale pomohlo to. Od toho dne se u nás v hotelové restauraci neukázal.“
Autor: Nikol Kolomazníková
