Patrik: Chtěl jsem přítele požádat o ruku, ale on mě předběhl

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
onaja
onaja

Že jsem s přítelem, to vzalo okolí docela dobře. Naši rodiče nás podporují, kamarádi až na menší výjimky nikdy neřekli křivé slovo a všichni se k nám chovají jako k normálnímu páru.

Přirozené totiž podle všech je, že jeden z gayů v páru má dělat chlapa a jeden ženu. Jenomže to je nesmysl, který tedy minimálně já s Martinem neřešíme. Jsme zkrátka oba chlapi. Ani víc, ani míň než jakýkoliv jiný chlap. Jednou podniknu romantický krok já, jednou zase on, není to tak, že bychom měli v domácnosti rozdělené nějaké role.

Přednedávnem mě zaskočil žádostí o ruku

Zdroj: 123RF.COM

S Martinem žijeme spolu už opravdu dlouho. Máme společnou domácnost, staráme se o dvě kočky, nikdy jsme neměli žádný zásadní problém a oba věříme, že nám náš vztah vydrží. Je pravda, že jsem několikrát uvažoval o partnerství. Požádat přítele o ruku jsem si přál už dlouho. Sice se nemůžeme stát právoplatnými manželi, i partnerství by pro mě ale znamenalo moc.

Jenomže nepřišla vhodná chvíle a já svoje úmysly stále odkládal. Nebylo to tak, že bych nechtěl, jenom nebylo kam spěchat. A tak se nakonec stalo to, že mě před měsícem Martin předběhl a požádal o ruku on mě. Bez rozmýšlení jsem kývl.

Vysloužil jsem si u přátel nálepku ženy

Zdroj: 123RF.COM

To, že požádal o ruku Martin mě a ne já jeho samozřejmě u přátel vyvolalo vlnu zábavných komentářů. Veřejně jsem to teď já, kdo v našem vztahu nosí sukni. Na druhou stranu mi všichni závidí, jak dokonalého přítele mám, a gratulují mi. Já si to užívám, jenomže zároveň cítím, že jsem chtěl, aby to bylo opačně.

Chtěl jsem Martina překvapit a být já tím hrdinou, který v našem vztahu požádá toho druhého o ruku. To jsme svému příteli i řekl. Pobavilo ho to a odpověděl, že jsem měl být rychlejší. Koupil jsem mu proto prstýnek a druhý den alespoň symbolicky požádal i já jeho.

Je pro mě vším a je vlastně jedno, kdo koho požádal první

Martin je moje životní láska. A to, že jsem teď podle spousty lidí ve vztahu ten submisivnější, to mi nijak nevadí. Miluji ho a on miluje mě, důležité je, že budeme spolu. Vlastně absolutně nezáleží na tom, kdo koho požádal o ruku, protože máme z nastávajícího dne oba obrovskou radost a spojí nás až do konce našeho života.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články