Ota (35): Koupil jsem si její mlčení. Teď mě vydírá. Mám to na sebe prásknout sám?

Ota je s Irenou pět let. Před rokem ale udělal chybu, která by ho vztah rozhodně stála. V opilosti strávil noc s náhodou ženou z baru. Když se vedle ní ráno probudil, věděl, že je zle. Když mu navíc řekla, že všechno prozradí, došlo mu, že za chyby se platí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

„Tehdy jsem to vyřešil, ale nemyslel jsem si, že tu ženu ještě někdy potkám. Ona si mě ale našla a teď mě vydírá znova. A já bych asi udělal nejlépe, kdybych Ireně řekl pravdu. Bojím se ale, že mě opustí,“ přiznává se čtenář.

Byla to chyba, ráno jsem ani nevěděl, jak jsem se do cizí postele dostal

„Irena byla tehdy na služební cestě. Já neměl dobrý den a kamarád mi řekl, že se mnou zajde do baru. Jenomže tam se mnou pobyl asi hodinu a pak odešel domů. Zůstal jsem se svými myšlenkami a alkoholem sám,“ vzpomíná Ota. „Měl jsem asi sedmého panáka, když si ke mně přisedla ona.“

Ota se s neznámou dal do řeči. Pamatuje si ještě pár drinků. Pak se podle svých slov probudil u ní v posteli. „Byl jsem nahý, ona už byla v kuchyni a dělala jídlo. Když jsem jí řekl, že si nedám, že bych měl raději odejít, protože mám přítelkyni, řekla mi, že to ví, protože jsem jí to vyprávěl.“

Podle všeho na sebe Ota v opilosti prozradil hodně. Žena toho pak zneužila a řekla mu, že pokud jí nezaplatí tři tisíce, jeho přítelkyni si najde a všechno jí řekne. „Peníze jsem tam nechal a naštvaný a zahanbený odešel,“ popisuje. „Doufal jsem, že Irena nikdy na nic nepřijde.“

Po pár týdnech se sice čtenář uklidnil, protože v jeho vztahu se nic nezměnilo, jenomže teď po roce od oné osudné chyby narazil na neznámou ženu znova. „Čekala na mě před firmou. Prý potřebuje peníze a já jsem snadný zdroj. Chce po mně do týdne deset tisíc, jinak prý všechno prozradí.“

Peníze nemám, bojím se jít s pravdou ven

Ota sice má nějaké peníze stranou, rozhodně ale nemá tolik, aby jen tak dal cizí ženě deset tisíc. Navíc si dobře uvědomuje, že by za pár dní mohla přijít pro další peníze. Je mu tedy jasné, že bude muset jít s pravdou ven.

„Stydím se za sebe. Ireně musím říct pravdu já, protože pokud to řekne cizí žena, kdo ví, co si všechno navymýšlí. Přítelkyně by mi mohla odpustit, když je to tak stará událost. Navíc se to stalo jednou a nic to neznamenalo. Ale fakt, že jsem to tak dlouho tajil, je možná spíše přitěžující.“

Ota neví, co by měl dělat. Nechce přijít o vztah, ale výhružky té ženy zní vážně. Ona si o něm očividně pamatuje všechno a on bohužel ani neví, co jí napovídal. „Opravdu bych se měl svěřit? Co když to bude všechno ještě horší?“ píše v e-mailu.

Bohužel za chyby se platí a Otovi nejspíš nezbyde nic jiného než riskovat, že ho Irena pochopí. „Jsme spolu pět let, měla by mě znát a vědět, že jsem to udělal jen kvůli alkoholu. Jenomže některé věci jsou nejspíš neomluvitelné…“

Autor: Šárka Cvrkalová