Olga (43): Když bylo naše manželství zachráněno, řekl mi, že čeká dítě s jinou

od Luboš Klouček
Zdroj: 123RF.COM

Větší krizí si snad projde každý vztah, každé manželství. Součástí některých krizí jsou i nevěry či nové vztahy. Některé páry to ustojí, jiné ne. My to ustáli. On poté přišel s tím, že čeká dítě s jinou.

S manželem jsme se seznámili během našich vysokoškolských let. Chodili jsme spolu snad celou vysokou, pak jsme se vzali. Krátce po sobě se nám narodily dvě děti, dcera a syn. Byli jsme taková normální rodina. Žádné velké problémy, přijatelné příjmy… Měli jsme se opravdu rádi. Řekla bych, že i po dětech jsme do sebe byli pořád zamilovaní.

Konec?

Pak ale přišla manželská krize. Stále častěji jsme se hádali. Já měla pocit, že když přijdu z práce, čeká mě doma druhá směna – udělat úkoly s dcerou, uvařit večeři, uklidit nádobí, uložit děti, spát. A manžel měl zase pocit, že na něj nemám čas a že ho vlastně ani k ničemu nepotřebuji a vše zvládám sama.

Šlo to postupně. Přestal mít zájem o milování se mnou, začal chodit do postele, až když už jsem spala Často zůstával déle v práci. Asi jsem tušila, co se děje, jen jsem si to nechtěla přiznat. Ano, měl milenku. Ale opustit nás nechtěl. Začali jsem chodit do manželské poradny, zkoušeli trávit víc času spolu… Začalo to vypadat nadějně. Vrátil se ke mně, milenku opustil. Vypadalo to, že krize byla zažehnána a my začínáme znovu. Cítila jsem z jeho strany opět lásku a náklonnost.

Zdroj: 123RF.COM

Šťastný konec se nekoná

Pak ale jednoho dne přišel domů úplně zničený. Skoro jsem se bála zeptat, co se stalo. Hlesl jen „Mluvil jsem s ní.“ Okamžitě mi bylo jasné, s kým mluvil. Napjatě jsem čekala, co hrozného se stalo, že se takhle tváří. „Je těhotná. Se mnou,“ dodal manžel a mně se v tu chvíli zatmělo před očima. A když mi řekl, že si chce to dítě nechat, málem jsem omdlela. Chtělo se mi zvracet. Zhroutil se mi svět, moje představy o naší dokonalé rodině byly najednou ty tam.

„Jak máš v plánu to řešit?“ zeptala jsem se ho. Zmohl se jen na pokrčení rameny.

Představa, že jí budeme „jen“ platit alimenty byla ještě to nejmenší.

Měsíce do porodu byly strašné. Procházela jsem stavy naprostého zoufalství. Vše jsem dávala za vinu manželovi, možná jsem ho i nenáviděla. Ne za nevěru jako takovou, ale za to, že narušil a zničil  naši rodinu. On ale nechtěl rozvod, chtěl zůstat se mnou. Snažila jsem se, ale nezvládala jsem to.

Když se pak dítě narodilo, manžel přišel s tím, že by ho chtěl ve svém životě. To znamená, že nebudeme jen platit alimenty, ale že se nám důsledek jeho nevěry bude prohánět po domě a jezdit s námi na výlety a rodinné akce. A neustále mi svou existencí bude připomínat, co mi manžel provedl.

Jak to bude dál?

Manželově nemanželské dceři jsou 3 roky. Jako by mu z oka vypadla. Naše společné děti jsou takový mix nás obou, ale tahle malá holčička je celý on. Míváme ji jednou za 14 dní na víkend. Není to pro mě lehké. Ani pro naši rodinu. Snažím se neustále si připomínat, že ta malá za nic nemůže. Opravdu se snažím. Ale už to nikdy nebude jako dřív.

Autor: Redakce

Související články