Olga (32): Na ostatní těhotné ženy jsem si ukazovala prstem. Jedna z nich totiž byla milenkou mého muže

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
zena 30 2
zena 30 2

Práce porodní asistentky byla vždycky mým snem. Když jsem se v deváté třídě rozhodovala, na jakou střední školu jít, byla zdrávka jasná volba. Zrození nového života je pro mě zázrak a já jsem nesmírně vděčná, že u toho můžu být. Svoji práci miluji a nikdy by mě nenapadlo, že mi ji jednoho dne zprotiví manželova milenka…


Práce pro mě není povinností, ale darem

Svoji práci jsem nikdy neměla jako povinnost nebo nutnost potřebnou k obživě. Ba naopak jsem ji vnímala jako dar. Několikrát do týdne jsem přicházela do styku s rodícími maminkami a mohla jsem být u toho, když přiváděly na svět své drobečky. I když se této práci věnuji již několik let, nikdy mě ty okamžiky při porodu nepřestanou dojímat.

Zdroj: 123RF.COM

Zjistila jsem, že má milenku

Jednoho dne jsem nutně potřebovala napsat důležitý e-mail, můj notebook byl ale shodou okolností zrovna v opravě, a proto jsem si půjčila ten manželův. V e-mailové poště byl přihlášený on. Neměla jsem v úmyslu mu poštu prohledávat, ale všimla jsem si podivně pojmenovaného e-mailu, který měl v předmětu napsáno fotografie z ultrazvuku. Nedalo mi to a e-mail jsem otevřela.

Zdroj: 123RF.COM

V příloze tohoto e-mailu byl ultrazvukový snímek miminka. V e-mailu nějaká žena psala, že tu s nimi jejich drobeček zanedlouho bude. Když jsem se podívala do odeslané pošty a našla jsem tam manželovu odpověď, ve které psal, že už se syna nemůže dočkat, v tu chvíli se mi zastavilo srdce. Můj manžel měl milenku, a k tomu všemu očividně těhotnou.

Dělala jsem, že o ničem nevím

Ačkoli jsem před manželem předstírala, že o ničem nevím, myšlenka na těhotnou milenku čekající manželovo dítě ve mně neustále hlodala. Od toho dne, kdy jsem si ten nešťastný e-mail přečetla, jsem si prstem ukazovala na každou těhotnou ženu, která k nám do porodnice přišla. Bylo mi totiž jasné, že jednou z nich určitě bude i milenka mého muže.

A právě kvůli tomuto vědomí se mi začala má práce protivit. Nevěděla jsem, která žena je tajnou milenkou mého muže, a ačkoli jsem to nedělala schválně, začala jsem se k ženám chovat s odstupem. Kdykoli nějaká maminka přišla bez doprovodu svého manžela nebo přítele, okamžitě se pro mě stala podezřelou. V každé z nich jsem totiž hledala svoji potencionální sokyni, se kterou můj manžel čeká dítě.

Nevím, co bude dál

Před manželem i nadále předstírám, že o ničem nemám sebemenší tušení. Ani on se o těhotné milence jediným slovem nezmínil. Je mi ale jasné, že už musela porodit. Naprosto se mi však zhnusila představa, že jsem možná byla u porodu milenky mého muže, a přivedla tak na svět jejich dítě. A tahle myšlenka mě každý den vnitřně užírá.

Momentálně nevím, co bude dál. Manžel se chová, jako by se nic nedělo a já nemám tu sílu přiznat, že o jeho nemanželském dítěti vím. Nejsem si ale jistá, jak dlouho ještě s tímto tíživým pocitem dokážu žít.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Základem každého vztahu by měla být zdravá komunikace. Jak tento příběh ilustruje, tak to, že se o problému nebude mluvit, ho nevyřeší, ba naopak bude narůstat stále větších rozměrů a nahlodávat každodenní myšlenky. Nehledě na to, že neustálé “ohlížení se přes rameno” člověka nutně vyčerpává jak po psychické, tak i po fyzické stránce. I proto je nutné na problém vrhnout světlo a nebát se ve vztahu bavit i o citlivých a nepříjemných tématech. To, co se Olga dozvěděla, již nemůže vzít zpátky a zapomenout, je tedy třeba se problému postavit čelem nebo bude její vztah s manželem stále více prorůstán lžemi a přetvářkami, což do budoucna nevytváří zdravé prostředí pro vztah.

I když je to mnohdy obtížné, je nutné svým problémům čelit. Sílu k tomu lze nalézt jak v sobě samém, tak u svých blízkých i například u psychologa či jiného odborníka. To, jak se má situace nyní, vytváří v člověku napětí a nejistotu, co se bude dít dál. Právě tato nejistota je z hlediska psychiky a dlouhodobého hlediska velice nezdravá. Jakmile má člověk jasno, ať už se jedná o dobré či špatné zprávy, tak k nim může zaujmout specifičtější postoj a podniknout další konkrétní kroky.

Na závěr si lze položit několik otázek: Co mohlo být příčinou manželovi nevěry? Znamená to, že mu v současném vztahu něco scházelo či nevyhovovalo? Chci vůbec být se současným partnerem? Co mi náš vztah dává? Nejsem s partnerem jen proto, abych s někým byl/a? Věřím, že bych si dokázal/a najít někoho jiného a být spokojenější?

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články