S manželem jsme spolu už dlouhých 23 let, máme tři téměř dospělé děti, žijeme spokojený život. Co víc bych si mohla přát? Jenže před nějakou dobou se to mezi námi tak nějak změnilo a už to není, co to bývalo. Zčásti za to může i skutečnost, že manžel poslední měsíce nedá mobilní telefon z ruky.
S Lubošem jsem začala chodit hned na vysoké škole, pár let nato jsme se vzali a minulý rok jsme oslavili 23. výročí naší svatby. Vychovali jsme společně tři krásné děti, které už začaly žít svůj vlastní život a dávno vylétly z rodinného hnízdečka. I když jsme s Lubošem zůstali v domě sami, stále to mezi námi bylo krásné.
Před více než půl rokem začal Luboš trávit hodně času na mobilu. Dříve pro něj mobil představoval pouze možnost, jak se spojit s rodinou nebo kolegy z práce či kamarády. Najednou se mi začal měnit před očima: místo toho, aby šel s kamarády na pivo, seděl doma na gauči a usmíval se do telefonu. Začalo mi to být divné.
Nabourávám jeho soukromí
Luboš si začal mobilní telefon nosit všude s sebou. Bere si ho do postele, kde do něho dlouho do noci doslova čumí. Když je doma, nepustí telefon z ruky. Dokonce ho s sebou bere i na záchod! Když jsem se zeptala, co na tom telefonu pořád dělá, vystartoval na mě, že mu nabourávám soukromí a že přece nemusím vědět všechno. Ještě dodal, že tam nedělá nic, co by mě muselo zajímat nebo snad znervózňovat. Jeho odpověď na mě však měla úplně opačný účinek.
Zdroj: 123RF.COM
Viděla jsem, kdo mu psal
Od té doby, co jsem se začala zajímat o jeho aktivity na mobilu, si ho přede mnou střeží ještě víc. Dokonce si na něho dal i heslo, které neznám. A to by ještě před nějakou dobou vůbec neudělal, vždy jsem měla k jeho telefonu přístup – co kdybych potřebovala zavolat dětem a neměla svůj mobil po ruce? Mám pocit, že přede mnou něco tají a bojím se dozvědět pravdu. Před pár týdny jsem viděla jednu SMS zprávu, která mu na mobil přišla. Psala mu nějaká Pavla. Na displeji jsem viděla jen prvních pár slov, kde Pavla psala, že schůzka ve 14:00 odpoledne platí. Lubošovo vysvětlení znělo, že je to kolegyně z práce a že mají následující den poradu.
Nevěřím mu. Čím více času na mobilu tráví, tím více ve mně hlodá podezření, že si píše s jinými ženami. Proč by přede mnou jinak telefon tak bedlivě střežil, zamykal si ho a vyhýbavě mi odpovídal? Nikdy jsme před sebou neměli tajemství. Jenže teď je všechno jinak a mezi námi je to zvláštní. Jsem z toho nešťastná a nevím, co mám dělat.
Autor: Nikol Kolomazníková
