Na splnění svého snu čekala Petra dlouhé roky. Nakonec se ale přeci jen dočkala, ačkoli se kvůli svému rozhodnutí u svého okolí dočkala rozporuplných reakcí.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Petra si vždycky přála miminko. Věděla ale, že chce po svém boku zodpovědného a spolehlivého muže. Ten však roky nepřicházel.
První manželství skončilo dříve, než stihlo začít
Vdávala jsem se ve svých dvaceti letech. Byla jsem ještě nevyzrálé kuře, které šlo do všeho po hlavě. Nikoho proto nepřekvapilo, když jsem se o dva roky později rozváděla. První manželství nevyšlo, ale já byla mladá. Měla jsem odhodlání zkusit to znovu. Na další pokus jsem nemusela čekat příliš dlouho.
S druhým manželem jsem sáhla vedle
O dva roky později jsem u oltáře stála znovu. Tehdy jsem věřila, že můj manžel je ten pravý. Můj princ na bílém koni a parťák na celý život. Spletla jsem se. Rychle se ukázalo, že nemá daleko k drogám a že se schází s podivnými lidmi. Sáhla jsem vedle a po necelém roce opět podávala žádost o rozvod.
Chtěla jsem miminko, ale neměla jsem ho s kým mít
Po této zkušenosti jsem si dávala při výběru partnera pozor. Už tak jsem se dostala do řečí, že střídám muže jako ponožky. Přála jsem si miminko, ale nebyl tu nikdo, s kým by to stálo za to. Tak jsem roky hledala a čekala, až se objeví ten pravý. Jenže on stále nepřicházel a mně ubýval čas.
Všechny kamarádky už měly děti a já pořád nic
Mezi kamarádkami jsem byla poslední, která ještě neměla dítě. Cítila jsem se před nimi ponížená. Nepomohli tomu ani rodiče, kteří se dožadovali vnoučete a vyvíjeli na mě tlak. Já ale byla opatrná. Co se partnerů týče, chtěla jsem si být jistá, že muž, se kterým si pořídím dítě, bude opravdu stát za to.
Konečně se objevil ten pravý. A já oslavila čtyřicítku
Když se konečně objevil muž, se kterým jsem si byla jistá, že nedělám chybu, překročila jsem další životní milník. Bylo mi čtyřicet, když jsem se seznámila s Honzou. Vzali jsme to opravdu hopem. Už tři měsíce po seznámení jsem zjistila, že čekám miminko. Byla jsem štěstím bez sebe.
Okolí mě odsuzovalo i podporovalo zároveň
Zprávu o těhotenství jsem si nenechala pro sebe, byla jsem tak šťastná! Moje okolí se rozdělilo na dva tábory. Někdo mi to přál, někdo mě odsuzoval a považoval za krajně nezodpovědnou. Některé moje kamarádky žasly a obdivovaly mě, že do toho jdu v tomto věku. Jiné se ke mně otočily zády, protože jsem podle nich byla bláznivá.
Konečně jsem si splnila svůj sen
Svůj sen jsem si dokázala splnit až po čtyřicítce. Čekala jsem dlouho a často propadala panice, že se miminka nikdy nedočkám.
Teď mám krásnou dcerku Lilianku a skvělého přítele, se kterým se budeme brát, až se situace uklidní. Ke štěstí už mi nic nechybí.
Autor: Natálie Kabourková
