Můj manžel je „sběratel nepořádku.“ Harampádí už nám přerůstá přes hlavu

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zamyslenazena
zamyslenazena

Bydlet v domě s obrovskou půdou má své výhody. Když koupíte nový gauč, ten starý zkrátka odložíte do volného prostoru a čekáte, že ho využije některé z vašich dětí. Pokud se tak nestane, časem starší nábytek vyhodíte. Tedy, takto by postupoval normální člověk.


V domě bydlíme již přes třicet let. Původně byly obydlené i zadní místnosti, ke kterým vedou druhé vchodové dveře. Tam bydlel syn se svou přítelkyní, ti se po svatbě odstěhovali do vlastního. Jejich dvě místnosti nám začaly sloužit jako skladiště přebytečných věcí. A tehdy začala ta těžká bitva.

Pořídili jsme si nový nábytek

S manželem jsme se rozhodli pro renovaci všech místností. Nakoupili jsme nový nábytek, a jelikož ten starý nevypadal ještě tak zle, odložili jsme ho do nevyužitých místností i na půdu. Stejně tak jsme se potřebovali zbavit starých „lapačů prachu“, knížek, nádobí,… Nic z toho jsme však nevyhodili.

O pár let později…

Zdroj: 123RF.COM

Brzy nám došlo, že nábytek už nikdo nevyužije. Proto jsme se rozhodli staré věci spálit či odvézt do šrotu. Tehdy se ale můj muž projevil jako skutečný „sběratel.“ Po starém žebříku jsme z půdy postupně na světlo snášeli zašlé gauče, skříně i stolky, jen proto, abychom je po manželově zhodnocení opět vynesli zpět nahoru. Nedokázal se totiž zbavit téměř ničeho. A to ačkoli bylo oběma z nás jasné, že tyhle sto let staré nemoderní kousky už nikdy nikdo nevyužije.

U nábytku to neskončilo

Když jsem náhodou manželovi vyhodila staré roztrhané džíny s tím, že mu koupím nové, pohádali jsme se. Nedokázal se totiž zbavit ani věcí, které už nenosí. Košile, které mu byly malé začal schovávat tak, abych mu je nemohla sebrat. Když jsem je chtěla darovat vnukovi, který měl zájem, manžel mi je vytrhl z ruky s tím, že mu nemám sahat na jeho věci.

S jeho velkou zálibou v technice začal také schovávat veškeré zničené kabely, nefunkční sluchátka, rozbité telefony… Prý že se mohou hodit na náhradní díly. Garáž se stala skladištěm rozbitých skel z oken, prošlých hasicích přístrojů a poškozených pneumatik či součástí jízdních kol.

Vyhazuji mu věci na tahačku

Vždy když manžel není doma, snažím se vyhodit co nejvíc zbytečných věcí. Kabely, staré hadry a nepoužitelné drobnosti. Často se stává, že je z popelnice vytáhne zpět a proto je musím chytře zahrabat až na spod a zaházet běžným nepořádkem. Kdykoli však něco nemůže najít, obviňuje mě a hádáme se. Nejhorší je, že když potom brýle najde v nočním stolku, ani se mi neomluví. Soužití s ním je kvůli jeho „sběratelství“ opravdu náročné… I tak ho ale miluji a vím, že přinejhorším tu hromadu harampádí v budoucnu vyhází naše děti, které chalupu zdědí.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články