Monika (57): Všichni na mě spoléhali. Já se jednoho dne nemohla ani nadechnout a vše bylo jinak

Monika za svůj život poznala různé etapy. Ty radostné, ale i ty, které ji trápily. Když se její věk přehoupl přes padesátý rok, doufala, že má vše pod kontrolou. Byla si jistá, že je dobrou manželkou, matkou i babičkou, dokud ji zdraví nevyvedlo z omylu. Zhroutila se a od té doby řeší, jak se postavit zpátky na nohy.

Dcera i syn potřebovali zabezpečit

„Děti jsou pro mě prioritou číslo jedna. Nedokázala bych se jen dívat na jejich život zpovzdálí,“ svěřuje se Monika. „Své mateřství jsem brala vážně a prožívala se svými dětmi všechny radosti i starosti,“ dodává. Každá jejich výzva byla důležitá i pro ni. Snažila se je dostat na nejlepší kroužky, doučovat je na přijímačky, donutit je na vysokou školu a později také založit vlastní rodinu.

Nechtěla zanedbávat manžela

S mužem o dětech často mluvili. Přemlouval ji, abych je nechala žít jejich vlastním životem a raději vymýšlela příjemné zážitky pro ně. Bála se, že by ji mohl po letech opustit a najít si šikovnější ženu, která mu bude plnit jeho touhy a přání. Proto i během vyčerpávajících dnů v práci nelenila a vymýšlela zábavný program. Věnovala se muži v každé situaci, ale stále měla pocit, že nestíhá a nedokáže plně uspokojit všechny jeho přání a potřeby.

Stres provázel Moniku na každém kroku

„Když jsem zrovna nebyla v práci nebo s mužem, hlídala jsem vnoučata,“ popisuje svůj den Monika. Byla to její radost, ale ani s nimi ji neopustila touha dostat je v životě dál. „Vlastně jsem se k nim chovala stejně jako ke svým dětem,“ přiznává. Nenechala je chvíli sedět. Místo toho se spolu učili číst, psát, poznávat svět, hledat nové koníčky. Každý večer ale ulehala s hlavou plnou starostí, které ji trápily i dlouhé hodiny.

Neustálý tlak okolí

Moničinu přehnanou péči nikdo nevyžadoval, ale ona měla svou hlavu. Svědomí ji stále přesvědčovalo o tom, že není dost dobrá a měla by se snažit víc. Ve svém okolí viděla jen spokojené rodiny a chtěla se jim co nejvíce přiblížit. Svou osobu odstrčila daleko do pozadí a místo toho se jí stalo přednější štěstí manžela, dětí a vnoučat.

Najednou to přišlo a nemohla se nadechnout

„Moje problémy na mě dolehly jako blesk,“ říká Monika. Zasáhly ji nečekaně, prudce a bolestivě. V běžný pracovní den, kdy se chystala z práce domů a v hlavě se jí opět spustila nekonečná spirála myšlenek, najednou ztratila dech. Na hrudi cítila tlak a myslela, že je konec. „Pár minut jsem v tu chvíli vnímala jako dlouhé a nekonečné hodiny,“ popisuje hrůzný zážitek.

Problémy se stále vracejí, ale snaží se jich zbavit

Monika přiznává, že se její obtíže občas vracejí. Dnes se ale snaží žít hlavně pro sebe a myslet na své zdraví. Úkoly si rozděluje tak, aby je stíhala, a nesnaží se být dokonalá pro své okolí. Mnohem více se zaměřuje na to, aby měla klidný den a znovu se nezhroutila.

Monika
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Tereza Hotovcová