Monika (54): Lhostejná výchova mého manžela se začíná projevovat, Teď musím řešit složitou situaci

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 14
zena 14

Monika poznala Pavla na vernisáži jedné z jeho výstav. Líbil se jí jeho styl fotografování i jeho gentlemanské chování. Když ji později pozval na skleničku k sobě domů, bylo jasné, že ty dva už od sebe nic neoddělí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Vysněná rodina se proměnila ve vězení

Dopadlo to, jak muselo. Monika se za Pavla provdala a jejím jediným přáním bylo mít s ním zdravé děti. I to se jí splnilo. Krátce po sobě se jim narodili dva synové, kteří dali především Monice dost zabrat. Už odmala byli živější, špatně spali a ona si mohla nechat o odpočinku jenom zdát.

Pavel jí s dětmi příliš nepomáhal, celé dny byl pryč, zařizoval nový ateliér a budoval kariéru. „Kluci potřebují tátu,“ míní Monika. „My ale trávili celé dny bez manžela. Dokonce i o víkendech měl focení. Pokud jsme nejeli s ním, neviděli jsme ho klidně celý týden v kuse,“ mračí se Monika.

Návrat do práce předčil svou náročností očekávání

„Když nastoupil mladší syn do školky, vrátila jsem se do práce. Čekal mě pořádný šok. Bylo to náročné,“ popisuje Monika a dodává: „Musela jsem se poprat nejen s ranním vstáváním a vypravováním synů do školy a školky. Čekalo mě také náročné zaměstnání, které vyžadovalo moji plnou pozornost.“ Monika každý večer padla unavená do postele a modlila se, aby už byl víkend.

Manžel se špatným známkám synů jen smál

„Když začali synové nosit ze školy špatné známky, začala jsem se s nimi pravidelně učit,“ líčí Monika počátky problémů, ke kterým se později přidaly i poznámky. „Pavel se všemu jen smál. Říkal klukům, že díky dobrým známkám ve světě ještě nikdo neprorazil a ať dělají, co je baví,“ pokračuje Monika. Na jednu stranu uznává, že měl muž částečně pravdu. „Dobré známky sice ještě nikoho nespasily, ale klukům chyběla pevná ruka, kterou jsem jim já jako matka dát nemohla. A manžel, který jim měl být mužským vzorem, si z jejich poklesků dělal legraci,“ krčí rameny Monika.

Výhrou bylo, když se jeden ze synů zvládl vyučit

Kluci nakonec jen taktak dokončili základní školu. „Byla jsem ráda, že se alespoň mladší Tomáš dostal do učení,“ smutně říká Monika, která doufala, že z jejich synů vyrostou úspěšní lidé.

„Manžel zemřel, když bylo klukům kolem dvaceti. Nechal po sobě dva fotografické ateliéry a spoustu dluhů,“ smutně uzavírá Monika, která několik let před důchodem řeší, jak uživí sebe i své syny. Ti marně hledají dobrou práci. „Mám známou v jedné automobilce, kam snad kluky vezmou. Sice k lince, ale alespoň mi pomohou splácet dluhy po otci,“ se slzami v očích dodává Monika.

Autor: Kamila Mertlová


Související články