Monika (44): Přebrala mi manžela, ukradla mi rodinu a ještě se na mě každý den usmívá

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
strie
strie

Nenávidím, když někdo o svém životě tvrdí, že nestojí za nic. Takoví lidé si nedovedou představit, co to doopravdy je přijít o všechno, sáhnout si na úplné dno a snažit se znovu postavit na vlastní nohy. Já to prožívám právě teď a nikomu bych nepřála, aby se do podobné situace dostal.


Začalo to vlastně šťastně. S Petrem jsme se vzali a za rok po svatbě se nám narodila první holčička. Dva roky na to přišel na svět její bratříček. Zatímco já jsem se starala o děti, manžel chodil do práce. Večer jsem bývala unavená a šla jsem si brzy lehnout, starost o malé jsem nechala na něm. Doma jsme se tak v podstatě jenom pozdravili. Věděla jsem ale, že děti vyrostou a všechno bude tak, jako dřív. Tedy mohlo tomu tak být, kdyby se nám do cesty nepřipletla moje nadřízená.

Všechno se to zvrtlo v oblíbené kavárně

Ačkoli pracujeme s mužem každý v jiné firmě, na půl cesty mezi nimi je malá kavárna, kde jsme se setkávali při obědových pauzách. Nejen pro nás se stalo místo oblíbeným, většina pracovníků z obou společností tu každý den zaplnila všechny stoly. Není divu, že se mezi sebou lidé z mojí i manželovy práce vzájemně znali. A když jsem do kavárny nechodila s mužem já, on si zkrátka jakožto společenský člověk začal povídat s mou šéfovou, kterou do té doby znal jenom od vidění.

Doma sice párkrát prohodil, že spolu mluvili, nikdy jsem tomu ale nepřikládala velkou důležitost. Po mateřské jsem nastoupila do práce, sehnali jsme si k dětem chůvu a já čekala, že se můj vztah s mužem začne opět vyjasňovat. Bohužel on ale místo toho tvrdil, že má přesčasy, vracel se domů pozdě, skoro se se mnou nebavil. Nepoznávala jsem ho a začala tušit, že je něco v nepořádku.

Zdroj: 123RF.COM

Požádal o rozvod

Žádost o rozvod mi vyrazila dech. Vůbec jsem nechápala, co se stalo. Přiznal mi, že má již delší dobu poměr s mojí nadřízenou a že je to mezi nimi vážné. Zatímco já se na mateřské starala o děti, on navazoval vztahy někde jinde. Odešel ode mě a děti jsme získali do střídavé péče. Jenomže tím pádem jako bych o ně přišla.

Pracuji a o děti se stará chůva. Moje nadřízená mi směny přizpůsobuje tak, abych měla volno vždy ve dny, kdy si děti bere můj muž. Já pak mohu maximálně z okna sledovat, jak si s nimi hrají v parku. Opustila bych práci, jenomže se bojím, že bych nesehnala tak dobře placené místo a děti bych sama neuživila. Denně tedy plním požadavky své šéfky, která se usmívá, jako by se nechumelilo. Dělá mi naschvály, ale nepřizná to a tvrdí že moje směny jsou jen náhodně rozvržené.

Přišla jsem o všechno a svět se mi zhroutil. Muže stále miluji, i když mi způsobil takovou bolest. Moje děti mi sotva řeknou mami a stále se ptají, kdy půjdou ven s tatínkovou paní. V práci se můj pracovní výkon zhoršil a já čekám, kdy dojde na snížení platu či vyhazov. Zkrátka nevím, co si mám se svým životem počít.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články