Ačkoli Monika nikdy neměla důvod svému manželovi nevěřit, nyní si vůbec poprvé za dobu jejich manželství nebyla tak úplně jistá, jestli jí říká pravdu. Proto se o jeho tvrzení chtěla přesvědčit na vlastní oči.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Moničin manžel nikdy nebyl sportovní typ. Když proto před nějakou dobou přišel s nápadem, že bude chodit hrát s kamarády nohejbal, Moniku to pobavilo. Doteď se totiž sportu věnoval maximálně tak z gauče u televize.
Kamarádi ho přemluvili, aby si s nimi chodil zahrát
Nebudu lhát. Když za mnou manžel poprvé přišel, že si musí koupit tenisky do haly a nějaké sportovní oblečení, začala jsem se smát.
Nechtěla jsem ho urazit, ale chápejte – jsme spolu osmnáct let a za tu dobu ani jednou nehrál fotbal, s dětmi nechodil na hřiště, zkrátka nic, co by se jen zdaleka podobalo fyzické aktivitě.
I přes své počáteční pobavení jsem ho však chtěla podpořit, a dokonce s ním vyrazila na nákup sportovního vybavení, které dle svého názoru na nohejbal potřeboval.
Byla jsem na jednu stranu ráda, že se začal hýbat
Ačkoli jsem tomu zpočátku moc šancí nedávala, nakonec jsem byla ráda, že si manžel našel něco, co ho nutí jednou do týdne zvednout zadek z gauče a jít něco dělat.
Proto jsem bez řečí respektovala, že každou středu odpoledne odchází na tři hodiny pryč, a věřila tomu, že skutečně chodí hrát s kamarády do haly nohejbal. Vždyť si kvůli tomu koupil i všechno potřebné, neměla jsem důvod mít sebemenší pochyby.
V hlavě mi začal hlodat červíček pochybností
Před nějakou dobou mi moje kamaráda plakala na rameni, že přišla na manželovu nevěru. Když mi vyprávěla, že údajně chodil s kolegou z práce na tenis a místo toho se scházel s milenkou, zbystřila jsem.
Najednou mi v hlavě začal hlodat červíček pochybností. Dokonce mě napadlo, jestli i můj manžel skutečně tráví čas na nohejbale, nebo jestli to třeba není jen záminka pro scházení se s bokovkou.
Nedalo mi to a já se o jeho pravdě chtěla přesvědčit na vlastní oči. Styděla jsem se, že nad ním pochybuji, ale kamarádčina zkušenost mi nedovolila jednat jinak.
Stačila půl hodina a šla jsem mu zabalit kufry
Ve středu odpoledne manžel opět sbalil tašku se sportovními věcmi a s rozloučením, že se uvidíme večer, odešel na nohejbal.
Sledovala jsem ho z domu a dávala si pozor, aby si mě nevšiml. Když ale zabočil jiným směrem, než jakým je místní sportovní hala, kam měl údajně jezdit, začala jsem se bát toho, co zjistím.
Po půl hodině jsem měla jasno. Manžel suverénně zastavil u jednoho domu, kde na něho mezi dveřmi čekala nějaká bruneta. Přivítali se dlouhým polibkem a pak zalezli k ní domů.
To mi stačilo. Najednou mi došlo, že už mi několik dlouhých měsíců lže. Jela jsem domů, kde jsem mu sbalila jeho věci. Na ten výraz, když se vrátil a našel kufry u dveří, nezapomenu. Nyní jsme před rozvodem a manžel, pokud vím, v současné době bydlí u své milenky.
Autor: Nikol Kolomazníková
