Pokud někoho skutečně milujeme, uvěříme mu každé slovo a možná si ani nevšimneme, že se něco změnilo. Právě na to doplatila dvaačtyřicetiletá Monika z Plzně, která před Vánoci přišla o manžela. Ona i její děti to nesou velmi těžce, rozhodla se proto svěřit nám svůj příběh.
„Luboše jsem si brala, když mi bylo třicet. Předtím jsme spolu už pět let žili v jedné domácnosti. Vdávala jsem se těhotná a půl roku po svatbě se nám narodil Vašek. Dva roky nato jsem opět otěhotněla a na svět přišla malá Jana.“
Zdroj: 123RF.COM
Všechno se zdálo být v pořádku. Nevšimla jsem si, že se nám vzdaluje
„Trávila jsem hodně času s dětmi a manžel zůstával déle v práci, aby nás zabezpečil. Nepřišlo mi, že by se nějak změnil. Stále mi večer šeptal, jak mě miluje. Dětem četl pohádky a věnoval jim veškerou pozornost. Celé roky se choval jako vzorný otec, nosil domů peníze, pomáhal mi v domácnosti, bral nás na výlety.
Nejspíš jsem si měla všimnout, že je něco jinak než dřív. Jenomže jsem mu věřila každé slovo a neměla jsem důvod o něm pochybovat. Před týdnem mi ale oznámil, že už takto nemůže dál. Má prý jinou rodinu, se kterou by chtěl strávit letošní Vánoce.“
Zdroj: 123RF.COM
Dětem se to těžko vysvětluje
Vaškovi je dvanáct a malé Janě deset. Monika má teď před Vánoci jediný úkol – vysvětlit dětem, že tatínek s nimi letos svátky neoslaví.
„Stále se mě ptají, proč není tatínek už týden doma. Hlavně Janička. A já jim říkám, že odjel na pracovní výlet a brzy se vrátí, protože v to stále doufám. Tuším ale, že je to naivní myšlenka,“ zoufá si Monika.
Manžel jí oznámil, že má už tři roky tajnou milenku, se kterou má ročního syna. Rozhodoval se prý dlouho, které rodině dá přednost, nakonec se rozhodl, že bude své nové rodině dárkem k Vánocům a Moniku opustí. Ta prozatím žádost o rozvod ignoruje. Stále doufá, že Luboš své rozhodnutí přehodnotí.
„Jsem na něho samozřejmě naštvaná. Stále ho ale miluji. I když by mezi námi už nikdy nic nebylo jako dřív, kvůli dětem bych chtěla, aby se vrátil domů. Jenomže, jak se zdá, jeho rozhodnutí je definitivní a mně nakonec nezbyde, než s rozvodem souhlasit a dětem vysvětlit, proč jsme letos na Vánoce jenom tři.“
Autor: Šárka Cvrkalová
Názor odborníka
Mohli bychom polemizovat nad možnými důvody, proč k této situaci došlo. Může existovat nespočet důvodů, avšak s jistotou je zná asi jenom Luboš. Bude tedy vhodnější zaměřit se na samotnou Moniku.
Ve většině případů bývá nevěra důsledkem a nikoliv příčinou. Důsledkem toho, že ve vztahu něco nefunguje či chybí. V takovém případě je nejlepším lékem komunikace. Otevřená a upřímná komunikace s partnerem o svých snech a radostech, ale i bolestech, strachu a pochybách. Je vhodné, aby si partneři dovolili být zranitelní a mluvit i o problémech v samotném vztahu. Pokud se tak nestane, pak hledá nespokojený partner řešení po svém, ať už útěkem, nevěrou či pasivně agresivním mlčením.
Druhého člověka bohužel nepřinutíme nás milovat. Nejlepší, co může člověk udělat, je být sám za sebe takový jaký skutečně je, případně se snažit být svou nejlepší verzí. Pokud se budeme neustále přizpůsobovat druhému člověku a snažit se být někým, kým ve skutečnosti nejsme, dříve nebo později nás to dožene a kousne tam, kde to bolí. Jak se říká: “lež (přetvářka) má krátké nohy.”
