Manželství Moniky a jejího manžela nebylo v posledních letech zrovna spokojené. Manželé se začali vzájemně jeden druhému odcizovat. Na vině byla nevěra z mužovy strany, avšak stále méně společně stráveného času byla pravá příčina rozvodu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Monika nám do redakce zaslala e-mail, ve kterém se doslova vypsala ze všeho, co jí v posledních letech velmi trápilo. Zpočátku to vypadalo, že jejím největším zklamáním bylo nevydařené manželství.
Děti jsme neměli a nic nás u sebe nedrželo
Monika a její manžel spolu byli šestnáct let, během kterých jim však nebylo dopřáno, aby se stali rodiči. Příroda jim jednoduše nepomohla a oni se rozhodli přestat se po šesti letech snažit.
„Před čtyřmi lety mi začalo docházet, že jsme si každým dnem dál a dál,“ vysvětluje Monika v e-mailu, který nám zaslala.
„Čím dál více jsem přemýšlela, proč spolu vlastně jsme. Děti a ani společné zájmy jsme neměli. Nic nás vlastně u sebe nedrželo,“ uvažuje.
V e-mailu dále zmiňuje, že ji začalo trápit, že s manželem tráví stále méně a méně času. Ona měla své kamarádky, on zase své kamarády. Společného času tak bylo méně a méně.
Kamarádka mi byla oporou, když jsem uvažovala o rozvodu
„S veškerým trápením jsem se vždy svěřovala své nejlepší kamarádce Jitce,“ píše Monika. „Byla moje vrba, věděla úplně o všem, co mě v životě tížilo. Mohla jsem jí říci cokoli.“
Monika nám napsala, že se s Jitkou často bavily i na téma jejího rozpadajícího se manželství. Právě Jitka byla Monice největší oporou, když se rozhodovala, zda se má s mužem rozvést, nebo ne.
„Nenapadlo by mě, že člověk, který mě svým způsobem k tomu rozvodu přemluvil, protože to tak pro mě mělo být nejlepší, mi nakonec bodne kudlu do zad,“ stěžuje si nešťastná Monika.
Tři roky po rozvodu přišel strašný šok
I po rozvodu, který vzhledem k tomu, že manželství bylo bezdětné, proběhl naprosto hladce, byla Jitka Monice oporou.
„Ačkoli byl rozvod můj nápad, stejně jsem se sesypala, když bylo po všem,“ přiznává Monika otevřeně. „Tolik vína, co jsme společně vypili…,“ dodává.
Roky plynuly a Monika si zvykla na to, že je rozvedená. Nepodařilo se jí sice navázat perspektivní vztah, ale několik partnerů mezi tím měla.
Tři roky po rozvodu přišel strašný šok, ze kterého se Monika ještě nestihla vzpamatovat.
Moje nejlepší kamarádka si začala s mým bývalým manželem
„Vracela jsem se zrovna z práce a viděla v dálce svoji kamarádku Jitku,“ popisuje Monika den, který jí vyrazil dech. „Chtěla jsem k ní jít, když v tom jsem si všimla, že čeká na muže, který mi byl povědomý,“ pokračuje.
Pak to Monice došlo. Jitka totiž čekala na jejího bývalého manžela, který ji políbil na přivítanou a poté ruku v ruce odcházeli pryč!
„Byla jsem v šoku. Vážně mi tohle kamarádka udělala?“ ptá se Monika v e-mailu. „Ještě ten den jsem jí zavolala a chtěla vysvětlení. Přiznala se, mezi nimi to trvalo už půl roku a ona mi nic neřekla,“ stěžuje si.
„Prý kvůli tomu, aby mi neublížila. A tím, že to tajila, udělala co?“ zoufá si pisatelka. V závěru svého e-mailu Monika přiznala, že tuto skutečnost stále vstřebává a od kamarádky ji bere jako zradu.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Pocit zrady je velice silná emoce a Moničin šok lze velice dobře pochopit. Jako lidé máme tendenci si spoustu věcí vztahovat ke své osobě, když se něco přihodí, hned se ptáme: “Jak to ovlivní mě”. Musíme se však na celou situaci podívat objektivně. Jitka pravděpodobně nezačala vztah s Moničiným bývalým manželem proto, aby jí ublížila. Monika možná pociťuje, že má právo nebo nárok o takových věcech vědět. A ano, Jitka jí skutečně mohla dát o jejich vztahu vědět, avšak její úhel lze také pochopit. Jak by asi jejich konverzace o tomto tématu probíhala? Je zřejmé, že Jitka se chtěla vyhnout nepříjemné konfrontaci a možná se i obávala o své přátelství s Monikou. Skutečností však je, že Monika a její manžel již nejsou 3 roky spolu.
Když nedokážeme najít důvod proč s druhým člověkem být, pak je zřejmě načase neotálet a jít v životě dál. Někdy se stává, že dva lidé spolu zůstanou jen proto, že se bojí, že by si někoho jiného nenašli a nechtějí být sami. To však není příliš zdravý recept na životní štěstí, postupem času hrozí spíše čím dál větší nesoulad s takovým partnerem. Říká se, že svého partnera bychom si neměli vybírat na základě jeho nejlepších vlastností, ale podívat se na jeho nejhorší vlastnosti a říct si: “To zvládnu.” Pokud nám už od začátku na partnerovi něco neladí, je nepravděpodobné, že nám to s postupem času přestane vadit ba naopak, začne nám onen nedostatek či chyba ještě více vadit.
Ne každý člověk je tím pravým pro každého. Můžeme docela dobře potkat někoho, kdo se zdá být ideálním partnerem a s kým bychom logicky měli být šťastní, avšak z nějakého důvodu, který si nemusíme pořádně ani konkrétně uvědomovat, víme, že to nebude fungovat. Člověk zkrátka není logický stroj, je z velké části ovlivněn emocemi, které jsou zase ovlivněny spoustou dílčích faktorů. To sahá až do samotné biologie a živočišnějších faktorů, například nám druhý člověk nemusí vonět a s tím dost dobře nic neuděláme, i když to jinak může být skvělý člověk.
