Monika (38): Tchyně nám nabídla spolubydlení. Měla však nečekanou prosbu

Když Monice a jejímu manželovi tchyně nabídla spolubydlení, zpočátku se jim to zdálo jako skvělý nápad. Byli zrovna v situaci, kdy se snažili našetřit peníze na vlastní bydlení, a tohle byla možnost, jak šetřit o něco rychleji.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Mělo to však jeden háček, díky kterému se sny o dokonalosti rozplynuly jako pára nad hrncem. Tchyně totiž měla nečekanou prosbu.

Zůstala v celém domě sama

Manželův tatínek zemřel před dvěma lety. Jeho maminka tak zůstala v celém domě úplně sama. Byla to však vitální žena, která starost o sebe i domácnost zvládala skvěle.

My jsme v tu dobu bydleli v pronajatém bytě. Majitel nebyl zrovna přívětivý a ani podmínky se nám moc nezdály. Na vlastní bydlení jsme ale neměli.

Chtěli jsme si našetřit, ale šlo to pomalu

S manželem jsme měli v plánu našetřit alespoň nějakou rezervu, díky které bychom pak měli šanci získat hypotéku. Dneska to ale není nic snadného.

Když navíc bydlíte v pronajatém bytě, kde platíte poměrně vysoký nájem, šetří se docela těžko. Ze dvou platů nám po zaplacení všech výdajů příliš mnoho nezbylo.

Manželova maminka měla zajímavý nápad

Před nějakou dobou jsme byli u tchyně na obědě. Povídali jsme si jako vždy o všem možném i nemožném. Bylo to příjemné odpoledne.

Pak nám tchyně navrhla něco, s čím jsme nepočítali. Nabídla nám spolubydlení a jedním z jejích důvodů bylo, aby se nám snáze šetřily peníze.

Zpočátku se nám to zdálo jako báječný nápad. Já jsem si okamžitě představila, kolik peněz budeme schopni měsíčně odložit, když nebudeme muset platit nájem. Bylo to jako sen!

Nečekaná prosba nám vzala vítr z plachet

Mělo to však jeden háček. Tchyně nám sice nabídla, abychom tu bydleli společně, přičemž ona si nechá spodní patro a my budeme mít celé vrchní.

Až do této chvíle se to vážně zdálo jako ideální nápad. Když se ale manželova maminka rozpovídala o svém přání, vzalo nám to vítr z plachet.

Její prosbou bylo, abychom v domě zůstali žít i poté, co už tu ona nebude.

S manželem jsme to dlouho zvažovali

S manželem jsme o tom vedli dlouhé debaty. Já měla jiné představy o domečku, který bych si jednoho dne s pomocí hypotéky nechala postavit.

Manžel zase věděl, že pokud na to své mamince kývne, bude muset její slovo i po smrti dodržet. To jsem dokázala pochopit, byla to jeho máma.

Nakonec jsme se rozhodli nabídku přijmout. Domeček jednoho dne bude náš a my se alespoň nezadlužíme.

Autor: Nikol Kolomazníková