Mirka (45): Manžel jenom leží na gauči a jí. Nevím, co s ním mám dělat

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz fotbal
muz fotbal

Dominika jsem začala milovat včetně jeho postavy. Roky sezení na místě nočního strážce a láska k jídlu se na něm podepsala, ale přesto jsme si padli do oka, a jelikož jsme ve svém věku nechtěli už na nic čekat, vzali jsme se ani ne rok po první schůzce.


Moje skvělé kuchařské umění mu vyhovuje, navíc pracujeme oba v noci a přes den tak na sebe máme dost času, protože nám stačí jen pár hodin spánku. Jenže čas bychom nejspíš každý trávili raději nějak jinak, než ten druhý.

Je to chlap a jeho láska ke sportu je pochopitelná

Zdroj: 123RF.COM

Kdykoli je potřeba něco udělat – nějaká chlapská práce, se kterou si neporadím sama – nakonec se zvedne od televize a povinnost splní. Ale předcházet tomu vždy musí tři hodiny řečí a informací o tom, že začíná mistrovství v hokeji, fotbale či jiná sportovní událost.

Dominik navíc nesleduje jenom velké sportovní akce, o kterých se všude mluví. Dokáže hodinu ležet u televize a dívat se na stolní tenis nebo běh na dlouhou trať. A co je nejhorší, neustále si o tom chce i povídat. Téměř každý den je v televizi nějaký program, o kterém dokáže básnit ještě tři dny po jeho skončení a já mám tak plnou hlavu informací, které mě nezajímají.

Sportování ho bere jenom v televizi

Jeho nadváha je poměrně závažná, začal mít problémy s klouby už po čtyřicítce a i když se ho snažím přesvědčit, nikdy si se mnou nejde zaplavat nebo zaběhat. Ale kdo vyhrál jaký plavecký závod, to mi spolehlivě říci dokáže.

Snažila jsem se mu nastavit i dietu, ale on začal jídlo řešit po svém a kupovat si k televizi nezdravé brambůrky. V rámci možností mu tedy alespoň vařím vydatná, ale zdravá a málo mastná jídla. Na doporučení lékaře se snažím nenápadně porce zmenšovat. Je to v tuto chvíli asi maximum co pro něho mohu udělat.

Rozmazlila jsem ho a cítím vinu na jeho zdravotním stavu

I když vím, že za velkou část problémů si může on sám, občas mám pocit, že jsem ho rozmazlila a je to proto i moje chyba. Už z toho důvodu se mu snažím pomoc. Moje slova ani jeho zdravotní stav pro něho ale bohužel nejsou dostatečnou motivací. Nezbývá mi tak jen doufat, že se neují k smrti a že ho třeba časem přesvědčím, aby se sebou začal něco dělat.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články