Mirčiným snem vždy bylo trávit Silvestra na horách. Rok 2019 ukončila v horské chatě s několika přáteli milujícími sníh a lyžování. Jediný, kdo se tenkrát nebavil, byl její přítel. Ona si díky tomu ale konečně uvědomila, že on nikdy nebude takový, jakého si ho vysnila. Nakonec z hor odjížděla po boku někoho úplně jiného a nám se rozhodla o svém příběhu napsat článek.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Radek dělal všechno, co jsem mu řekla. Pak s tím ale měl problém
S Radkem začala Mirka chodit přibližně před rokem. Líbil se jí a cítila, že ho má svým způsobem ráda. Ohledně svých pocitů k němu si ale nebyla úplně jistá.
„On se opravdu snažil. Cokoli jsem navrhla, to mi schválil, do všeho šel se mnou,“ říká čtenářka. „Stejně tak nadšeně souhlasil, že pojedeme na Silvestra s přáteli na hory. Jenomže to dopadlo jako vždycky.“
Radek totiž vždy s plánem souhlasil, nakonec se ale jenom nudil, proti všemu protestoval a končilo to tím, že přiznal, že vlastně jet nechtěl. „Lyžování mu nešlo, s mými kamarády se nebavil, pořád jenom seděl u baru a utrácel peníze. Začínal mě pěkně štvát.“
Den před Silvestrem jsme se pohádali a on odjel
Největší problém měl Radek s tím, že je na horách zima. „Uznává, že mrzlo opravdu hodně. Ale když jede člověk na hory, musí přeci počítat s tím, aby si vzal teplé ponožky,“ říká Mirka. „Jenomže on si vzal jedny a neustále je sušil. Čím víc mrzlo, tím víc jsem na něho byla naštvaná.“
Den před Silvestrem se pár pohádal natolik, že se Radek rozhodl odjet. „Udělali jsme scénu celé chatě. Křičela jsem na něho, byla jsem už opravdu dopálená z jeho chování. Nakonec zmizel, asi čekal, že za ním pojedu a budu se ho doprošovat, to se ale spletl.“
Mirka se rozhodla zůstat a dovolenou si užít do konce. „Měla jsem náladu pod psa. Naštěstí se kamarádi postarali o to, že jsem brzy přišla na jiné myšlenky. Hlavně Adam,“ říká čtenářka.
„Adam celý Silvestr na horách navrhl. Když Radek odjel, začal se ke mně mít. Nejdřív jsem byla naštvaná i na něho za to, jak zneužívá situaci. Ale po pár Silvestrovských panácích jsem byla vlastně ráda, že mám u něho zastání.“
Když se druhý den ráno Mirka probudila vedle Adama v posteli, pamatovala si sotva polovinu toho, co se předešlého dne stalo. Byla ale vlastně ráda. „Během dvou minut jsem si všechno srovnala v hlavě. Adam je dobrodruh. Bude mi s ním dobře. Přitulila jsem se k němu, abych se zahřála, protože venku už zase mrzlo a topení sotva hřálo. A od toho dne jsme spolu.“
Autor: Šárka Cvrkalová
