Milan (47): Na tři dcery jsem zůstal úplně sám. Sousedka mi musí pomáhat

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
deti a otec
deti a otec

S manželkou jsme už před svatbou věděli, že chceme velkou rodinu. Proto jsme každou korunu dávali stranou a už po svatbě jsme si mohli leccos dovolit. Přestěhovali jsme se do malého rodinného domku na vesnici, pořídili si psa a dvě ovečky. I s prací jsme zvládali ve dvou všechno svědomitě a brzy se nám narodila první dcerka.

O rok později se narodila další. Když manželka otěhotněla potřetí, ukázalo se, že se u ní vyskytly nějaké komplikace. Libuška tak přišla na svět o týden dřív, než měla. Moje manželka ale bohužel při porodních komplikacích musela na sál a nakonec zákrok nepřežila.

Věděl jsem, že se o děti musím postarat

Zdroj: 123RF.COM

Dlouho jsem plakal. Věděl jsem, že na všechno zůstanu sám, že výchova tří dívek nebude vůbec snadná. Jenomže mi bylo jasné, že žena by se o děti postarat zvládla a že by po mně chtěla to samé. Miloval jsem ji a ony byly to jediné, co mi po ní zbylo. Rozhodl jsem se tak být správným otcem a zvládnout jejich výchovu i bez matky.

Není den, kdy bych na svou zesnulou ženu nemyslel. Ať už to bylo ještě v nemocnici, kdy mi sestřičky pomáhaly s krmením novorozence, nebo když jsem se první dva roky vůbec nevyspal, protože některé z malých dětí stále něco potřebovalo. Do práce jsem chodit nemohl, našel jsem si proto zaměstnání z domova. Starost o děti mě sice ubíjí, ale zároveň naplňuje pocitem, že se starám o něco, co se zrodilo z opravdové lásky.

Libušce jsou teď tři roky. Starším děvčatům je pět a šest let. Rozhodl jsem se znovu se zapojit do pracovního procesu, protože chci, aby mé děti měly v budoucnu na dobrou školu, aby dům nechátral, abych se o ně postaral se vším všudy. Sousedka z vedlejšího domu je v důchodu a žije úplně sama. Není pro ni tak problém být každý den dopoledne s malou Libuškou a hlídat ji. Do školy si starší dcery odvedu sám a po práci je zase vyzvednu.

Nikdy bych dcery za nic nevyměnil

Jak rostou, přirůstají mi k srdci čím dál tím víc. Uvědomuji si, že jim nebudu moct v budoucnu dát všechno, co potřebují. Jsou to tři děvčata a já jsem chlap z vesnice, který neví nic o pubertálních dívkách. Až tedy dospějí do školního věku, bude to s nimi jistě náročné. Mám je ale nade všechno rád a nikdy bych starost o ně nevyměnil za život domácího povaleče.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články