Po rozvodu s první ženou jsem byl dlouho sám. Děti jsme spolu neměli a když jsem se seznámil s Kateřinou, která měla z předchozího vztahu dceru, byl jsem za to velmi rád. Obě jsem rozmazloval co mi plat dovolil a bral je často na výlety za kulturou i do přírody. Jednoho dne mě, zcela nečekaně, nevlastní dcera obvinila z krádeže peněz.
Naděje na nový vztah
Po letech samoty jsem se cítil v novém vztahu s Katkou šťastný. Snažil jsem se, abych neopakoval chyby z minulého manželství a trávil s ní i s její dospívající dcerou hodně času. Pracuji už přes deset let v továrně jako technik a plat mám slušný. Mohl jsem si tedy dovolit kupovat pro „své holky“ dárky a jinak je rozmazlovat. Partnerka pracovala jako číšnice v luxusním hotelu a to byl jediný menší problém v našem jinak harmonickém soužití.
Nečekané křivé obvinění
Zdroj: 123RF.COM
Bohužel ze strany nevlastní dcery se mi stala velká křivda. Krátce po tom, co jsme s Katkou oslavili 3. výročí našeho vztahu, se jí ztratila v práci tržba. Nešlo o málo peněz a dcera z krádeže obvinila mě. Ten den, kdy se to stalo, jsem za přítelkyní opravdu v práci byl, ale pouze proto, abych ji pozdravil a dal pusu.
Jelikož byla na směně sama, obvinil ji z krádeže její šéf. Samozřejmě pro to neměl žádné důkazy, ale tak už to chodí. Prý pokud peníze do dvou dnů nevrátí, zavolá policii. Kateřina se z toho úplně složila. Další rána přišla, když mě její dcera obvinila. Ten večer tam byla také a prý mě viděla, jak jsem si bral peníze z kasy, když její máma roznášela jídlo.
Partnerka mi nevěřila a sbalila mi kufry
Něco takového bych nikdy neudělal. Za celý život jsem ukradl jen lahev piva v obchodě a to ještě jako kluk, z hecu kamarádů. Měl jsem podezření, že peníze vzala právě její dcera a celou věc hodila na mě. Ale Katka mi nevěřila. Když se mi ji nepodařilo přesvědčit, hodil jsem peníze na stůl a šel se psem na čerstvý vzduch, abych se uklidnil.
Když jsem se vrátil, našel jsem na chodbě sbalené kufry se svými věcmi. Kateřina mi řekla, že nemůže žít se zlodějem a že je zkrátka konec. Zdrcený jsem odjel i s mými „pár švestkami” ke kamarádovi, kterému jsem se svěřil. Utěšoval mě, že ženská, která mi nevěří, za to nestojí.
Našel jsem si nový byt, kde jsem zase sám. Jsem nešťastný z toho, jak to dopadlo, protože jsem měl Katku i její dceru opravdu rád a věřil jsem, že jsem konečně našel rodinu. Trápím se, ale její názor už nezměním a šance, že se dcera ke krádeži přizná, je mizivá.
Autorka: Svatava Pokorná
