Marie (55): Soused nás týrá neobvyklými požadavky a neustálými kontrolami

Marie žije na vesnici se svým manželem už třicet let. Koupili rodinný domek s myšlenkou, že v něm jednou zestárnou a budou ho moci předat svým dětem. Oba synové sice momentálně studují v Praze, rádi se ale vracejí na víkendy pomáhat rodičům s pozemky. A často se jich také zastávají před sousedem, který Marii s Vilémem téměř šikanuje neustálými výmysly.

„My tu žijeme už opravdu dlouho. On se přistěhoval před třemi lety s rodinou. Pořád si něco vymýšlí a chová se, jako by tu byl pánem. Pokaždé přijde s úsměvem na tváři, pod kterým se ale skrývá nějaká hloupá připomínka k naší domácnosti,“ stěžuje si Marie.

Měl problémy s pozemky. Když na úřadech prohrál, usmyslel si, že mu vadí naši psi

Už když se soused přistěhoval, věděli Marie s Vilémem, že s ním bude problém. „Koupil dům pod námi a přišel se seznámit. Že prý by s námi chtěl navázat příjemné vztahy, když jsme ti sousedi. Jenomže ještě ten den vytáhl dotaz, jak je to s pozemky mezi naším a jeho domem,“ svěřuje se Marie. Podle ní se sousedovi příliš nelíbilo, že jsou pozemky připsány k domu Marie s Vilémem, a začal proto jednat s úřady.

„Tvrdil nám, že ty pozemky by využil rozhodně lépe než my. Jenomže my na nich máme stáda ovcí a krav a nehodlali jsme se jich vzdát. Úřady naštěstí daly za pravdu nám, a on tak odešel s prázdnou,“ říkají Marie s Vilémem. „Na oko se nám sice omluvil a souhlasil, že už s tím dá pokoj, začal ale dělat problémy jinde. Vadilo mu, že pouštíme psy až k jeho plotu. Proto jsme s manželem udělali výběh, ve kterém mohou dva vlčáci volně běhat, aniž by se přiblížili k jeho pozemku.“

Neustále nás kontroluje a něco po nás chce. My už nemáme sílu protestovat, ale našim synům se to nelíbí

Podle Marie není týden, aby si soused něco nevymyslel. „Přijde třeba jenom s tím, že se jde podívat, jestli všechno na stará kolena zvládáme. Uráží nás tím. Je nám sice přes padesát, ale o svůj dům se zvládneme postarat. Říká to vždy s takovým pohrdavým výrazem.“

Kromě toho často chodí soused za Vilémem s prosbami o pomoc. „Zaměstnává mého manžela opravami svého plotu, na oplátku neustále slibuje, že pomůže on nám. Můj už nemá sílu říci ne. Když ale cokoli potřebujeme my, soused se vždy vymluví.“

Marie říká, že její synové se sousedem několikrát mluvili. „Nelíbí se jim, jak s námi jedná. Byli za ním oba, dokonce ho několikrát odmítli, když přišel pro pomoc. Ale výsledkem je jenom to, že má soused hloupé řeči. Máme prý nevychované děti,“ stěžuje si čtenářka. Ona ani její manžel nemají už na sousedovy provokace náladu. Vzpomínají s úsměvem na staré časy, kdy jim nikdo nemluvil do života, a doufají, že se synové jednou s problémem vypořádají.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Šárka Cvrkalová