Marie (46): Dcera vyhrála a stal se z ní sobec. Vůbec ji nepoznáváme

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
vyhravloterii
vyhravloterii

V naší rodině jsme nikdy nepodporovali utrácení peněz za losy. Na druhou stranu nám to jednou do roka přišlo jako takové veselé obohacení Vánoc a tak se u nás asi před pěti lety stalo tradicí koupit každému jeden los a pod stromečkem si vyzkoušet štěstí. Nikdy se nám nepodařilo vyhrát ani korunu. Až do loňských Vánoc, kdy se na jednoho z nás usmálo štěstí.


No, vlastně o tom štěstí by se dalo polemizovat. Částku dvě stě tisíc korun objevila pod svým losem naše dvacetiletá dcera. Samozřejmě jsme měli radost. Jelikož jsme měli před sebou ještě rozbalování několika dárků, los se odložil stranou a vlastně až do Silvestra se o něm nemluvilo. Hned první pracovní den v novém roce si dcera nechala peníze poslat na účet.

Koupila si drahý mobil a oznámila nám, že pojede na dovolenou

Zdroj: 123RF.COM

Samozřejmě jsme jí výhru přáli, a i když jsme losy kupovali já s manželem, nechtěli jsme po ní, aby se o výhru dělila. Byl to její los, její štěstí. Ale rozhodně jsme nečekali, že nás vyšachuje úplně. Vždy byla obětavá, pro rodinu by udělala cokoliv, ale ten moment jako by jí naprosto změnil. Už pátého ledna nám představila nový telefon. Prý stál osmnáct tisíc a jedná se o naprostou novinku na trhu.

Manžel trochu protestoval a ona se na něho hned obořila, že tomu nerozumí, že mobil potřebuje kvůli práci. Byla jsem v tu dobu na její straně. Řekla jsem svému muži, že jsou to její peníze a měla by s nimi naložit, jak uzná za vhodné. Také jsem s jejím jednáním nesouhlasila, ale konec konců, proč by si z výhry nemohla koupit něco pro radost.

Oznámila nám, že se chystá v létě na dovolenou a že by chtěla odletět sama se svým přítelem. Pobyt v luxusním apartmánu a všechny možné vymoženosti je ve dvou budou stát zhruba třicet tisíc.

Bratr se zeptal, jestli mu nekoupí počítačovou hru

Zdroj: 123RF.COM

Mladší syn samozřejmě žárlil, že vyhrála jeho sestra a ne on. Poprosil jí, jestli by mu nekoupila počítačovou hru, po které dlouho toužil. Kdybychom to tušili, koupili bychom mu ji k Vánocům, ale bohužel o tomhle se nám nezmínil. Ačkoli stála hra necelých pět stovek, jeho sestra odpověděla, ať si na ní našetří. Prý se alespoň naučí konečně zacházet s penězi.

Její jednání se nelíbilo mně ani otci. Zkoušeli jsme jí promlouvat do duše, ale nemělo to cenu. Řekla nám, že si konečně může koupit to, co sama chce, protože od nás se na Vánoce vždy dočká jen ponožek. Přitom pod stromeček dostala tu nejdražší kosmetiku i oblečení. Vždy jsme dětem koupili to, co jsme jim na očích viděli.

Polovinu peněz už stihla rozházet za halenky

Bohužel se ukázalo, že dcera je jiná, než jsme si mysleli. Nakoupila si zimní kabáty za několik tisíc, několik párů bot, a to ačkoli se zima blížila ke konci. To všechno teď vlastně leží u ní v pokoji na hromadě a ona dál utrácí peníze za to, co nepotřebuje. Z výhry se s námi nepodělila o jedinou korunu.

Otec se s ní nebaví, jeho poslední slovo zní, že si do konce letních prázdnin najde vlastní bydlení. Nechce totiž živit někoho, kdo má peněz dost a prokázal se jako naprostý sobec. Jsme rádi, že náš mladší syn stojí na naší straně. On ví, že pro něho i pro sestru děláme maximum a my se můžeme spolehnout na to, že nám všechno časem oplatí. Dcera je pro nás ale obrovským zklamáním.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články