Vtipů o blondýnkách je spousta a největším problémem je, že některým z nich lidé bezhlavě věří. Marie žila dlouhou dobu jako blondýnka. Barvila si vlasy, protože se jí to líbilo. Všimla si ale, že lidé ji začali považovat za hloupou zlatokopku. Proto se rozhodla pro změnu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Ačkoli ve svém životě vše dělá tak jako doposud, změna barvy vlasů přinesla i změnu v chování blízkých. A ona se nám rozhodla svěřit s tím, že vůbec nechápe, jak lidé mohou takto soudit pouze podle vzhledu.
„Narodila jsem se jako bruneta, ale už odmalička se mi líbily blond vlasy. Už od nějakých sedmnácti, vlastně od chvíle, kdy mi do vzhledu přestala mluvit matka, jsem se proto barvila,“ vzpomíná Marie.
Vtipů o blondýnkách mám po krk. Někteří mě považovali za hloupou, jiní za zlatokopku
„Sama se ráda zasměju dobrému vtipu,“ říká čtenářka. „Když za vámi ale přijde člověk už po sté se stejnou hláškou, která jasně odkazuje na váš vzhled, začne vám to lézt na nervy.“
Víc než hloupé anekdoty ale Marii trápila ještě donedávna jiná věc. „Výrazně se líčím, dobře se oblékám a barvím si vlasy.
To je podle všeho známka toho, že střídám chlapy jako ponožky, jsem zlatokopka a nic neumím. Alespoň většina známých se tak ke mně chovala, a dokonce i pohledy cizích lidí na ulici o tom vypovídaly,“ svěřuje se.
Před několika měsíci se Marie konečně rozhodla pro změnu. „Vlasy mám po letech barvení zničené, řekla jsem si, že už by to konečně chtělo změnu,“ vzpomíná.
„Proto jsem nechala blonďatou odrůst a šla zpět ke své přírodní barvě. A najednou se líbím sama sobě. Co mě ale trochu mrzí je, že i lidé okolo mě najednou vnímají jinak.“
Najednou o mě mají zájem i ti, kteří mě dřív pomlouvali
Zpočátku se Marie radovala, že jí každý nový vzhled chválí. Také se zbavila opakujících se nevkusných vtipů, což jí udělalo radost. Jenže se ukázalo, že je najednou mezi lidmi více oblíbená.
„Měla bych se z toho radovat. Už několik mužů mě pozvalo na skleničku a projevilo o mě zájem. Dokonce i kamarádky se ke mně přestaly chovat tak arogantně. Jenže problém je, že mě to spíše rozesmutnilo.“
Podle Marie totiž někteří z těch, kteří jí nyní lichotí a zvou ji ven, patřili dříve do skupiny, která o ní hlasitě rozhlašovala, že je jen hloupá blondýna, co střídá muže jako ponožky.
„Jsou na mě sice najednou milejší, ale je to jenom kvůli mému vzhledu. Nechápu, proč jsem jako blondýnka byla terčem posměchu a teď jsem oblíbená,“ říká. „Předsudky některých lidí jsou zkrátka k neuvěření.“
Autor: Šárka Cvrkalová
