Když Marie navštívila naši redakci, vypadala jako sebevědomá mladá žena. Nikoho by na první pohled nenapadlo, jakými hrůzami si prošla. Když začala své vyprávění, draly se jí slzy do očí, jelikož vzpomínala na svou rodinu, kterou před pár lety opustila. Nedokázala už snášet jejich chování. Její matka, sestra i babička jí ze života dělaly peklo po dlouhá léta, až se nakonec rozhodla, že chce žít sama, a to v úplně jiném městě.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Trable měla už od začátku
„Celé dětství a mládí jsem žila společně se sestrou, matkou a babičkou v jednom velkém domě. Matka s babičkou neustále nadržovaly sestře a já jsem z toho byla zoufalá,“ vypráví. Marie nikdy neprovedla nic, kvůli čemu by ji musela rodina trestat. Její sestra byla o rok starší. Každá ze sester byla úplně jiná než ta druhá.
Zatímco Marie byla štíhlá, usměvavá a líbila se chlapcům, Anna moc krásy nepobrala. Starší sestra na Marii nejspíš žárlila, a proto na ni začala donášet matce a babičce.
Cítila se ve své rodině navíc
„O mé sestře rodina tvrdila, jak je samostatná a šikovná. Babička s matkou chválily každý její recept před dalšími příbuznými a nešetřily pěknými slovy na její adresu, zatímco mě jen pomlouvaly a ponižovaly,“ tvrdí. I když do vaření, úklidu a všech dalších aktivit dávala úplně všechnu energii a snahu, nikdy své matce a babičce nebyla dost dobrá. Když se za Marií v určitém věku začali otáčet kluci, babička jí nadávala, že z ní nic dobrého nebude a nikdy si nenajde věrného přítele.
Rozhodla se utéct
Podobná šikana pokračovala dlouhé roky. Marie získávala na kráse a zášť její sestry se čím dál víc prohlubovala. Když odcházela z místnosti, matka, babička i sestra si něco špitaly. Když naopak přišla z venku domů, místo veselých tváří ji přivítaly výčitky a nepříjemné grimasy. Už dávno byla plnoletá a rozhodla se, že nebude chování své rodiny dál snášet, raději bude žít sama.
Přestěhovala se do jiného města a navázala nové kontakty
Potřebovala se své minulosti nadobro zbavit, a tak se přesunula do úplně nového města. Od té doby nenavázala kontakt s rodinou. Občas jí chybí, ale kdykoli si vzpomene na jejich nepříjemné chování, hned ji stesk přejde. „Bojím se, abych jednoho dne nenarazila na matku třeba v obchodě nebo někde venku.
Taková představa mě pořád straší, i když bydlím mnoho kilometrů od nich,“ tvrdí. Dnes už má Marie přítele a čekají spolu dítě. Pořád se ale ve městě otáčí, protože má pocit, že ji sleduje někdo z její rodiny. Odešla tenkrát bez rozloučení a stále si to vyčítá. Neví, jak by v případě náhlého setkání reagovala.
Autorka: Tereza Hotovcová
