Otevřela jsem dveře do koupelny a v ten okamžik mi krev ztuhla v žilách. Uběhlo jen pár vteřin, ale mně to přišlo jako věčnost. Viděla jsem tam svého muže a na okamžik mi hlavou proběhla ta nejděsivější myšlenka vůbec.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Naše čtenářka Marcela si nenechá ujít jediný cizí příběh, ale dlouho váhala, zda se svěřit s tím svým. Nepříjemnou zkušenost si ve vzpomínkách nosí už několik let. A dodnes má z toho, co viděla, husí kůži po celém těle.
Probudila mě žízeň
Marcela zavzpomínala na osudný večer, který se stal před šesti lety. Bylo to právě v zimě a na ten den asi nikdy nezapomene.
„Bylo kolem druhé ráno, probudila mě žízeň,“ vypráví Marcela. „Sešla jsem dolů do přízemí, kde máme kuchyni, s cílem se napít vody. Udivilo mě, že manžel ještě není doma,“ pokračuje.
Marcelin manžel pracoval u městských služeb, a jelikož toho večera sněžilo, omluvil se své ženě, že musí protahovat silnice.
Ztuhla jsem mezi dveřmi
„Už jsem se vracela zpátky do ložnice, když jsem si všimla pohozeného oblečení na židli,“ dozvídáme se. „Byly to manželovy věci, ale nikde jsem ho neviděla.“
Marcela začala svého muže potichu volat, nechtěla vzbudit děti. Hledala ho místnost po místnosti, ale nikde nebyl. Pak přišla do koupelny.
„Otevřela jsem dveře do koupelny a v ten moment jsem ztuhla,“ napíná nás Marcela. „To, co jsem viděla, mám před očima ještě dnes a to už je to mnoho let.“
Napadalo mě jen to nejhorší
Marcela nám v e-mailu přiznala, že celý okamžik trval jen krátce, ale jí se zdál dlouhý jako věčnost. Viděla svého muže, jak nehybně leží ve vaně. Napadaly jí ty nejhorší scénáře.
„Okamžitě mi proběhlo hlavou, že se utopil,“ přiznává Marcela. „Pár vteřin jsem se nemohla pohnout, ale poté ze mě vyjel hlasitý výkřik,“ pokračuje.
Aniž by sama chtěla, vykřikla a tím manžela probudila. Neutopil se, jak si Marcela v první chvíli myslela, jen usnul.
Hrozně jsem mu vynadala
„Manžel procitl, zpočátku nevěděl, která bije. Asi v té vodě už nějakou dobu ležel,“ popisuje Marcela. „Hrozně jsem mu za jeho nezodpovědnost vynadala.“
Když se manžel vzpamatoval a došlo mu, co si jeho žena musela myslet, začal se celé situaci smát. Marcele ale nebylo do smíchu ani trochu.
„Už je to několik let, ale kdykoli si na ten pohled vzpomenu, přeběhne mi mráz po zádech,“ svěřuje se Marcela.
Autor: Nikol Kolomazníková
